Kulturní místnost je pojem, který v kriminále nemá s kulturou skoro nic společného. Oddíl, na kterém se pohybuje denně kolem 80 vězňů, má jen ložnice, chodbu, sprchy se záchodem, a právě kulturku.

Na ní je televize, pár lavic a stolů. O televizi se vede zajímavý boj. Králové, což jsou privilegovaní vězni, kteří tyranizují ostatní, si vybírají programy, na které se budou dívat. Mnozí z „králů“ rádi sledují pohádky nebo Ordinaci.

Král má svoje koniny, což je vězeň, který královi posluhuje.

Posílá ho udělat kafe, sehnat tabák, vyměnit prádlo a prostě dělat všelijaké úsluhy a činnosti. Konina se nedokáže vzepřít, protože jinak dostane po hubě. Koninou bývají mladí muklové, kteří se bojí násilí a raději posluhují. A nejen posluhují. Dokonce pro krále nakupují v kantýně nebo mu odevzdávají balík, který jim jednou za půl roku pošle rodina.

„Jdi do p…,“ řekli mu, když vstoupil na záchod. Otočil se, odcházel, ale přece jen zahlédl pár úderů do očí mladého mukla.

„Ty sračko, jak to, že jsi mě nevzbudil, když šla kontrola!!!“

Tentokrát prostě jen mukl, který hlídal na chodbě, nevzbudil krále, který vyspával po noční zábavě na kulturce.