"Chceme jen bezpečně žít a pracovat. Zrovna nedávno si tady hrál malý chlapec na pískovišti a pak jej zabil granát," zavzpomínal prezident Miloš Zeman na dopis, v němž ho předseda českých krajanů z Donbasu žádal, aby jim umožnil přesídlení do vlasti svých předků. Nyní se toto přání stává skutečností a dalších pětatřicet lidí převážně z ukrajinského Čechohradu přiletělo na Letiště Václava Havla vládním speciálem.

Život ve frontové linii

Krajané v letištní hale vládního terminálu zazpívali milovanou píseň prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Ach synku, synku. "Kročuch." Takhle nějak pojmenoval prezident Zeman v projevu českého velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha, aby bylo jasné, že mu nemůže přijít na jméno. Počuch totiž tvrdil, že do Česka chtějí přesídlit jen čtyři krajanské rodiny. Prezident pak dostal od dětí tulipány a obrázky, kde nakreslily ideální svět. Modré nebe, slunce, dům a mámu s tátou kolem sebe.

"Žil jsme pět a pracoval tři kilometry od frontových linií. Pořád se tam člověk cítil jako na vojně. Pracoval jsem jako inženýr v soukromé firmě, ale už to nešlo dál. Výbuchy jsou na denním pořádku. V domě se pořád třesou stěny. V tom se spí, jí, pracuje, chodí na záchod a člověk si lehce přivykne. Já to ale nechci, to není život. Takže když se naskytla možnost, jel jsem," sdělil ParlamentnímListům.cz Oleg Pirkl z Doněcku.

Jak řekl, rád by, aby se současné vedení Ukrajiny postavilo za svou zemi alespoň s takovou razancí, jako se prezident Vladimir Putin postavil za Rusko. "Takhle to u nás bohužel není. Každý oligarcha má jiné zájmy. Ukrajina by měla zůstat celistvá, ale je chyba jejího vedení, že je názorově roztříštěná," sdělil s tím, že jeho předci odjeli z Česka kvůli nástupu fašismu. Z Doněcka nyní přijel do Kyjeva vlakem, pak vládním speciálem do Prahy a nyní prý bude ubytován v nějakém hotelu. Jako většina ostatních.

Slzy štěstí a dojetí

Podle Zemana by měla výše repatriovaných dosáhnout počtu 500 osob. Alespoň tak mu to ve zprávě napsal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který na letišti stál vedle něj a jemuž krajané také velmi děkovali. Třetím hlavním účastníkem byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

"O návratu jsme věděli už dávno, válka to zrychlila. Na Ukrajině vládne demokracie. Lepší než v Rusku. Ale člověk neví, kdo v konfliktu proti komu bojuje. Děje se tam hodně provokací. Vládne velmi nepřehledná situace a chaos. Jde o agresi Putinova režimu. Ukrajina nikdy nepřekročila hranice Ruska, kdežto Putin ty ukrajinské ano. Zabral Krym a chce víc," podotkla pro ParlamentníListy.cz paní Naděžda z Oděsy, jejíž předci odešli z Čech na Ukrajinu v roce 1869.

Mezi krajany, kteří dorozili do Česka, byla k nepřehlédnutí pětičlenná rodina. Máma, táta, synek a dvě dvojčátka, holčičky v růžovém. Rodina policisty Vadima Gnoileka přijela z města Dzeržynsk v Doněcké oblasti. "Jsme velmi vděční vládě a prezidentovi za možnost se vrátit do historické vlasti. Můžeme tak zachránit naše děti od té hrůzy, která u nás probíhá. Tam už nikdo neví, odkud přiletí další kulka. Je to jako mluvit o životě na Marsu. Když tam člověk nebyl, neviděl to, nikdy neporozumí. Máme ale šanci na lepší budoucnost a využijeme ji, abychom byli vašimi právoplatnými spoluobčany. Nemůžu vyjádřit celé emoce, které cítím," sdělila hlava rodiny. A pak se Vadimu Gnoilekovi z koutku oka spustilo několik slz.

• Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE