Na setkání promluvili Jana Bobošíková – bývalá moderátorka a exředitelka zpravodajství ČT, Petr Sak – vysokoškolský docent a iniciátor hnutí Návrat České televize českému národu, Petr Štěpánek – publicista a politik a též Petr Žantovský – pedagog a analytik médií, který nedávno vydal s Jiřím Hronikem knihu Černá kniha České televize.
ČT patří těm, kteří v ní pracují
Večer moderoval předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník. Celým setkáním se nesla ostrá kritika České televize a mnohdy i s návrhy, že by se měla zrušit. „Českou televizi zachránit nelze a nemá to ani smysl,“ řekl na úvod svého vystoupení Petr Žantovský a uvedl pět důvodů, proč by Česká televize neměla existovat.
Prvním je dle něj anachronismus veřejnoprávnosti. Na počátku devadesátých let lidé chtěli konec státní televize spojené s bývalým režimem a očekávali, že veřejnoprávní televize jim bude přinášet objektivní informace.
Citoval ze zákona o České televizi, že „hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů (…) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel“. Tento zákonem daný úkol dle Žantovského ČT neplní. ČT je financována mimo státní rozpočet a občané takřka nemají vliv na její kontrolu. „ČT je zbytečná,“ dodal.
Druhým důvodem pro zánik ČT je, že se televize aktivně a aktivistisky zapojuje do politiky a podpory určitých skupin. Vyčítá jí umělé vyvolání neklidu například v době takzvané televizní krize, kdy šlo o bezprecedentní okupaci ČT a rebelii proti jejímu legitimní vedení. Žantovský připomněl výrok Karla Schwarzenberga, že „ČT patří těm, kteří v ní pracují“. „Schwarzenberg má pravdu,“ dodal Žantovský, který též řekl, že na ČT parazitují různé skupiny a osoby.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík