„Tento skandál je tak obrovský, že je tomu obtížné uvěřit. Imámové, kteří otevřeně hlásají nenávist vůči křesťanům a židům a kritizují zkaženost Západu, dostávají azyl a pohodlně si žijí jako uprchlíci na sociálních dávkách. Toto se děje za spoluúčasti zbabělých a nekompetentních úřadů, které dávají volnou ruku sebejistým a naivním úředníkům azylového a sociálního systému,“ vyjádřil se rozčílený švýcarský poslanec Adrian Amstutz.

Reagoval na příběh, který přinesla televizní stanice SFR. Jeho hlavním „hrdinou“ byl imám Abú Ramadan původem z Libye, který v rámci své pastorační činnosti vzývá Alláha, aby zničil všechny nemuslimy.

Do Švýcarska dorazil v roce 1998. V roce 2004 mu byl udělen azyl na základě tvrzení, že jej libyjská vláda pronásleduje kvůli jeho příslušnosti k Muslimskému bratrstvu. Zanedlouho oslaví dvacet let v zemi a připadne mu nárok na štědrý státní důchod, ačkoliv se za dvacet let nedokázal naučit pořádně ani jeden z úředních jazyků a nikdy nebyl nastálo zaměstnán. Na sociálních dávkách si měl přijít už na 600 tisíc švýcarských franků.

Místo toho se věnuje kázáním, ve kterých muslimy nabádá, aby se za žádnou cenu nepřizpůsobovali místním zvykům. Nedávno kázal v mešitě v Bernu, přičemž mimo jiné řekl: „Ó, Alláhu, žádám tě, abys zničil nepřátele našeho náboženství, zničil židy, křesťany, hinduisty, Rusy a šíity. Bože, žádám tě, abys je všechny zničil a vrátil islámu jeho dávnou slávu.“

Před jeho chováním varuje dokonce i švýcarsko-tuniská lidskoprávní aktivistka Saïda Keller-Messahli, která se o Ramadanovi vyjádřila, že je to člověk, který vytváří mentální podhoubí pro džihád.

Radní ve městě Bielu, kde kazatel žil, to vidí jasně: „Osobně jsem toho názoru, že tito lidé zde nemají co dělat. Měli by být vyhoštěni.“ Zároveň vyzývá úřady, aby kauzu začaly vyšetřovat.

Abú Ramadan není jediným z těch, kteří tyjí z evropského sociálního systému, a zároveň chtějí vše evropské zničit. Text profesora Soerena Kerna z Gatestone Institutu v New Yorku, který do češtiny přeložili Helena Kolínská a Libor Popovský, popisuje desítky takových případů.

CELÝ TEXT V ANGLIČTINĚ ZDE

V Rakousku mělo sociální dávky čerpat více než deset usvědčených džihádistů. Peníze měly být použity dokonce i na financování cest do Sýrie. Rekordmanem má být extremistický kazatel Mirsad Omerovič, který na sebe a svých šest dětí získal několik set tisíc eur, které byly použity na válku proti vládě v Sýrii.

V Belgii měli džihádisté takto získat desítky tisíc eur, které použili na terorismus. Mluvčí belgické vlády v tom nevidí důvod s tím něco dělat. „U nás je demokracie. Nemáme nástroje na to, abychom mohli kontrolovat, jak lidé nakládají se svými dávkami,“ vysvětluje.

Vlámský deník De Standaard již dříve psal, že jenom z měst Antverpy a Vilvoord čerpalo 29 džihádistů každý měsíc 1000 euro na sociálních dávkách i poté, co odjeli do Iráku nebo Sýrie bojovat za Islámský stát.

Belgický pracovní úřad v únoru 2017 přiznal, že celkem 16 džihádistů, kteří se vrátili ze Sýrie, v zemi pobírá podporu v nezaměstnanosti. Šéf úřadu to hájil slovy: „Žijeme v ústavním státě. Ne všichni bojovníci vracející se ze Sýrie jsou ve vězení. Někteří splňují všechny právní podmínky: nejsou ve vězení, znovu se zaregistrovali ve své obci, ucházejí se o zaměstnání a tak dále.“

Švédsko: Islamistu sledovala rozvědka. Sociálka zjistila až za rok, že zmizel do Sýrie

Severské Švédsko je problémy s džihádisty vyhlášené. Více než 300 džihádistů se švédským občanstvím čerpalo dávky i po svém odjezdu do Sýrie, na úřad chodili rodinní příslušníci, kteří vytvářeli dojem, že džihádista je stále v zemi. Jistý Michael Skråmo takto vyždímal ze státu 5000 dolarů ještě poté, co s celou rodinou odjel zpět do Sýrie. Úřady si jeho nepřítomnosti všimly po roce.

A to i přesto, že tohoto muže měly sledovat tajné služby, jak prozrazuje jeden z autorů zprávy tamní Univerzity obrany: „Michael Skråmo byl dlouhou dobu jeden z velmi dobře známých sympatizantů IS. Policie by měla být schopna nějak varovat a informovat všechny úřady, když tam někdo odjede.“

Švédská vláda mezitím ukončila projekt vyhledávání práce pro migranty, když se zjistilo, že sami muslimští zaměstnanci agentury jsou ve spojení s džihádisty a lidem hlavně radí, jak získávat sociální dávky.

Ani tato zkušenost ale neodradila úředníky ve městě Lund, kteří spouštějí pilotní projekt zaměřený na sociální podporu džihádistů, vracejících se z Iráku a Sýrie.

Dánská zpravodajská služba informovala, že místní islamisté čerpali invalidní důchody, neboť nebyli zdravotně způsobilí pracovat. Tito mrzáci následně odletěli bojovat za Islámský stát do Sýrie. Třicet z nich bylo natolik šikovných, že si nechali sociální dávky posílat i v době, kdy už bojovali v Sýrii. Jen za tuto dobu stáli erár o 672 tisíc dánských korun, což je asi 92 tisíc dolarů.

Nizozemsko: Invalida, léčil se z klaustrofobie. A pak se na videu ze Sýrie chlubil pěti useknutými hlavami

Sousední Nizozemsko zase platilo sociální dávky muži jménem Khalid Abdurahman. A to až do chvíle, kdy se na YouTube objevilo video, na kterém se v Sýrii chlubil pěti useknutými hlavami nepřátel. Sekerník byl předtím v Nizozemsku prohlášen za invalidního a daňoví poplatníci mu platili léčbu schizofrenie a též terapii proti klaustrofobii.

Na základě této zkušenosti byly zrušeny sociální dávky několika desítkám džihádistů. Zoufat ale nemusejí, po návratu do Nizozemska mohou dosáhnout na podporu určenou pro studenty. Vicepremiér Lodewijk Asscher uvedl, že ty se v žádném případě rušit nebudou, neboť je navracející se islamisty třeba motivovat ke studiu a začlenění do společnosti.

Ještě lépe jsou na tom džihádisté ve Španělsku, kde čerpají příspěvky jak od ústřední vlády v Madridu, tak od vlád jednotlivých zemí. Původem marocký islamista Saib Lachhab takto od ústřední a baskické vlády dostával skoro 1800 eur měsíčně.

Někteří dokonce dokázali sociální dávky čerpat nejen poté, co odjeli bojovat do Sýrie, ale dokonce i poté, co tam v boji padli. Baskická policie zadržela pětici mužů, kteří dávky za tyto mrtvé duše kasírovali a posílali na boj proti nepřátelům islámu do Maroka.

Německo: Nemůžeme zjistit, že odjeli do Sýrie. Máme zákony na ochranu soukromí

Nejznámnějším evropským „sociálním rájem“ je samozřejmě Německo. Zde úspěšně dojil sociální dávky i Anis Amri, který spáchal teroristický útok na vánoční trhy v Berlíně s dvanáctkou mrtvých. Dávky čerpal rovnou na několik vymyšlených identit. Navíc se prý zdá, že německé úřady o jeho čachrech s identitou věděly, ale nic s tím nedělaly.

Vedle toho nepřekvapí, že džihádista s oficiálním bydlištěm ve Wolfsburgu čerpal dávky ve výši desítek tisíc eur po celý rok poté, co odjel i s manželkou a dvěma malými dětmi bojovat do Sýrie. Místní úřady vysvětlily, že zákony o ochraně soukromí neumožňují zjistit, že rodina opustila zemi.

Díky těmto pravidlům podle oficiálních statistik čerpá sociální dávky více než dvacet procent džihádistů, kteří do Sýrie nebo Iráku odešli z Německa.

V Británii občané ze svých daní financovali dokonce i Khurama Butta, vůdce skupiny, která při útoku na londýnský most a Borough Market zavraždila osm lidí a dalších 48 zranila.

Útok v Manchesteru, kde bylo zavražděno 22 mladých lidí při odchodu z koncertu, zase provedl muž, který kromě sociálních příspěvků čerpal i půjčky z veřejných rozpočtů, určené pro studenty. Celkem 14 000 liber, přičemž první polovinu si vzal hned jak se v roce 2015 zapsal ke studiu a druhou už následujícího roku čerpal neoprávněně, protože mezitím jeho studia skončila.

O tomto způsobu se vyjádřil bývalý detektiv londýnské policie: „Je to velice snadný způsob, jak může terorista realizovat své plány a jak může financovat svoji činnost na úkor daňových poplatníků. Vše, co musíte udělat, je dostat se na vysokou školu, a máte to v kapse. Tito lidé často vůbec nemají v úmyslu chodit na přednášky.“

Britský islamista vysvětluje: Je to daň od nemuslimů, příspěvek na džihád

Zajímavým případem je také islamista Anjem Choudary, který již sedí ve vězení za podporu Islámského státu. Nejprve vyčerpal až půl milionu liber na sociálních dávkách a ještě se posmíval, že tento příspěvek nazvaný jako „příspěvek pro uchazeče o zaměstnání“ bere jako „příspěvek pro uchazeče o džihád“. Tím však výdaje na něj neskončily. Jeho obhajoba stála daňové poplatníky prozatím 140 tisíc liber a jeho čilí advokáti stále zasílají eráru další a další faktury.

Tento odsouzený islamista stále prohlašuje, že platby sociálního zabezpečení jsou podle něj formou džizji neboli speciální daně pro nemuslimy, uplatňované v muslimských zemích.

Dojení sociálních dávek není jen soukromou iniciativou jedinců či jejich patronů. Oddaným muslimům ho doporučuje i Islámský stát, který v roce 2015 vydal instruktážní příručku „Jak přežít na Západě“. A v ní je přímo přikázáno: „Pokud si můžete od vlády vyžádat jakékoliv další dávky a benefity, učiňte tak.“ Jedná se tedy o systematické drancování nepřátelských pokladen.