Mimochodem patří k těm nejaktivnějším. Není překvapivé, že se vymezuje proti levicové koalici ve vedení Karlovarského kraje. Řada jeho dalších názorů ale možná pro někoho překvapivá bude.

Tak například se nedomnívá, že nyní prožíváme vážnou politickou krizi. „Pojem politická krize vnímám jako příliš intenzivní na to, aby se dnes používal při hodnocení současné politické situace. Vláda Petra Nečase byla vládou s druhým nejdelším mandátem, po vládě Václava Klause v letech v letech 1992 až 1996. Do výčtu úspěšných vlád úmyslně nezahrnuji vládu Miloše Zemana v období let 1998 až 2002, která byla u moci jen díky tzv. 'Opoziční smlouvě' nebo 'Tolerančnímu patentu' uzavřenému mezi ČSSD a ODS. Z krátkodobého hlediska není pochyb o tom, že tyto kvazikoaliční dohody měly svůj smysl, ale z dlouhodobého hlediska a s odstupem času mám zato, že tento experiment naší politice velice uškodil. Takže předčasné ukončení Nečasovy vlády nepovažuji v porovnání s naší polistopadovou novodobou politickou historií za žádnou krizi.

Prezident vystupuje jako destruktor

A jak v souvislosti s aktuálním děním na naší politické scéně vnímá dosavadní práci prezidenta?  „Pozitivně  hodnotím roli Miloše Zemana při obsazování soudců Ústavního soudu. Negativně jej hodnotím pokud se jedná o udělování profesur, jeho časté 'virózy' a jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Pan prezident již v rámci volební kampaně, kterou podle mého soudu nevedl nijak férově, začal rozdělovat naši společnost. A přes jeho proklamace o sjednocení společnosti v této své „destruktivní“ činnosti pokračuje i nadále. Na druhou stranu je Miloš Zeman prvním prezidentem České republiky, který má silnější mandát než jeho všichni předchůdci. Toto jej opravňuje k některým krokům, které by si předchozí prezidenti dovolit nemohli. Výkonem své funkce může skutečně z tohoto titulu posunovat dosud platné ústavní zvyklosti," tvrdí Šindelář.