Trumpovo vítězství již od rána předpovídaly New York Times, které svou prognózu postupně upravovaly z 80 % na 95 % šanci na vítězství republikánského kandidáta. Jako první o Trumpově volebním vítězství informovalo Associated Press. 

Podle republikánsky nakloněného kanálu Fox News již Donald Trump získal 274 hlasů a stal se tak vítězem letošních prezidentských voleb.

Trumpovo vítězství je již jisté i přesto, že CNN, podle které se řídí například Česká televize, je i nadále zdrženlivá a odmítá uznat vítězství Donalda Trumpa ve státech, ve kterých údajně ještě „není úplně rozhodnuto“.

Posledním dnem ve funkci prezidenta Spojených států bude pro Baracka Obamu pátek 20. ledna roku 2017. Tedy spíše posledním půldnem, jelikož přesně v poledne toho dne bude do prezidentského úřadu oficiálně jmenován čerstvě zvolený Donald J. Trump.

Co se – vedle toho, že nyní mnohé americké celebrity, alespoň podle svých předvolebních prohlášení, opustí Spojené státy – dá očekávat za změny? Reakce světových finančních trhů je zjevná; podle mnohých finančních expertů je Trumpovo zvolení pro trhy velkým šokem a dá se tedy očekávat silné kolísání, zejména u akcií amerických společností.

Obzvláště vysoká míra nervozity bude dnes patrná v Německu – podle včera zveřejněných údajů Die Welt přijde Trumpovo vítězství každého Němce na 34,662 eur. Německý expert na ekonomiku Holger Zschäpitz s touto částkou přišel poté, co objasnil, že německá exportně orientovaná ekonomika, jejíž partner číslo jedna jsou Spojené státy, Trumpovým zvolením nepochybně utrpí.

Prezidentská volba se jistě dotkne také sousedního Mexika, kde mnozí varují, že v souvislosti s Trumpovou volbou může mexická měna vůči americkému dolaru ztratit až třetinu své hodnoty. Někteří Mexičané si dokonce již včera před volbami zažádali o vízum do USA ve strachu, že po dnešním výsledku voleb bude tato procedura již o poznání složitější.

Světovou veřejnost ovšem nejvíce zajímá to, jakým způsobem, a jestli vůbec, se změní zahraniční politika Spojených států.

Expert na zahraniční politiku z Brookings Institution Thomas Wright zašel v minulém týdnu tak daleko, že letošní prezidentské volby označil za nejvýznamnější volby konané kdekoliv na světě od německých parlamentních voleb v roce 1932, které umožnily Hitlerův nástup k moci. Wright tím v žádném případě nesrovnával nově zvoleného prezidenta Trumpa s Adolfem Hitlerem; odkazoval spíše na dopad tehdejších voleb na světovou ekonomiku a geopolitiku, který může podle akademika být po zvolení Trumpa podobně drtivý.

Mnozí experti již před volbami Trumpa obviňovali z toho, že nemá jasný plán pro budoucí vývoj Spojených států, ať už se jednalo o ekonomiku či zahraniční politiku. V mnohých svých prohlášeních si protiřečil a nebylo tak jednoduché vyčíst, jaký má s Amerikou přesně úmysl.

Wright nechal ležet stranou čistě populistická předvolební prohlášení Donalda Trumpa a zaměřil se na hlavní teze, které se v jeho projevech v posledních desetiletích opakovaly. Takovým způsobem byl schopen vydedukovat tři zásadní principy, kterými se dnes již zvolený Trump bude s největší pravděpodobností v prezidentském úřadu řídit.

Amerika po 80 letech v izolaci

V první řadě se jedná o americký izolacionismus, vyplývající z Trumpova odporu vůči obranným aliancím. Trump o své frustraci z americké politiky vůči Japonsku, Saúdské Arábii a dalším zemím mluvil již na konci 80. let. Své přesvědčení, že tyto státy pouze zneužívají dobré vůle Spojených států, od té doby mnohokrát zopakoval.

Trump již před volbami hovořil o tom, že americká vojenská přítomnost v Evropě a Asii by měla pokračovat pouze za toho předpokladu, že země jako Německo a Japonsko budou hradit náklady s ní spojené.

Pokud by například Donald Trump po uvedení do funkce přiletěl do Berlína a začal by od Angely Merkelové požadovat stovky miliard dolarů ročně, německá kancléřka by mu jednoduše nemohla vyhovět. Prezident Trump by se tak mohl rozhodnout zrušit americké bezpečnostní garance Německu.

Zrušení obchodních smluv a zpět k merkantilismu

Druhým základním principem budoucí Trumpovy politiky bude podle Wrighta ekonomický merkantilismus. Nově zvolený prezident USA ani před volební kampaní, ani během ní nedokázal jasně odpovědět na otázku, jakou obchodní smlouvu, kterou Spojené státy kdykoliv ve své historii uzavřely, hodnotí nejpozitivněji.

Trumpovi, podle jeho vlastních slov, obchodní dohody, které uzavřely Spojené státy se svými partnery v posledních letech, vůbec nevyhovují. Ve své kampani hovořil zejména o Severoamerické zóně volného obchodu a o obchodní dohodě uzavřené mezi Čínou a Spojenými státy.

Čerstvě zvolený republikán v minulosti mnohokráte zopakoval, že se chystá zrušit stávající obchodní smlouvy a přepsat je tak, aby byly „výhodné“ zejména pro Spojené státy. To je podle experta definice merkantilismu, a tedy opak volného trhu.

Přesně z této Trumpovy ambice mají největší strach v Německu, což je stát, jehož většinová část hrubého domácího produktu je generována vývozem, a to zejména do Spojených států. Pokud nově zvolený prezident Spojených států zavede „tarify a další ochranná opatření“, jak deklaroval v předvolení kampani, německá ekonomika může utrpět skutečně citelné ztráty, jelikož další významní ekonomičtí partneři Německa, jako Čína či státy EU, jsou již v dlouhodobější ekonomické stagnaci a nemohly by tedy absorbovat přebytek německé obchodní bilance.

Pokud by k tomuto skutečně došlo, negativní dopad by mohla pocítit i česká ekonomika, která je tradičně silně provázána s tou německou. Pokud by totiž došlo ke snížení americké poptávky nebo jen nárůstu nákladů spojených s dovozem do Spojených států, ovlivnilo by to i poptávku v Německu. Snižování nákladů českých vývozců by tak mohlo vést k růstu nezaměstnanosti.

Spolupráce mezi „siláky“

Třetím principem možné budoucí Trumpovy politiky je podle Wrighta tolerance vůči autoritářským režimům.

Trump již po setkání s Gorbačovem v Rusku, kam se vydal v roce 1990, uvedl na adresu ruského politika, že je „příliš slabý“. V průběhu posledních desetiletí se pozitivně vyjádřil na adresu Kim Čong-una nebo Saddáma Husajna. Ve svých projevech navíc nikdy nezmínil ani slovo o potřebě podpory demokracie a liberalismu ve světě.

Trumpův zdánlivě vřelý vztah vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi může podle experta vyplývat z Trumpova vnímání sebe sama jako tvrdého a mocného muže, který je ochoten jednat pouze se sobě rovnými.

Skutečný záměr nově zvoleného prezidenta je ovšem v tomto okamžiku těžké předvídat. Jasné je to, že pokud bude Trump doopravdy chtít od základu změnit světový systém, který byl vytvořen na konci druhé světové války, nikdo mu v tom nebude moci zabránit.

Co se vnitřní politiky Spojených států týče, tam má prezident mnohem méně pravomocí a čelí mnoha zádrhelům v podobě ostatních politických institucí. Na rozdíl od té vnitřní může ovšem zahraniční politika Spojených států být do velké míry formována z prezidentského křesla, do kterého Trump usedne v lednu příštího roku.