Alena Vitásková od srpna 2011 zastávala funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu, do funkce ji jmenovala vláda pod vedením tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Mandát Vitáskové vypršel na konci července 2017 a od srpna 2017 stojí v čele ERÚ Rada Energetického regulačního úřadu, která má pět členů.

V září 2013 na Vitáskovou státní zástupce brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podal obžalobu v případě solárního podvodu týkajícího se dvou fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. Údajně došlo k podvodnému získání licencí na elektrárny ještě před jejich dokončením v roce 2010 s cílem získat vyšší cenu za výkup elektřiny a poškodit stát o 1,9 miliardy korun během dvaceti let. Předsedkyně ERÚ vinu odmítala.

Spolu s dalšími sedmi obviněnými však byla v roce 2016 shledána vinnou a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výši 8,5 roku. Majitelé elektráren, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkové, od Vrchního soudu v Olomouci odešli s trestem šest let a devět měsíců. Podle obžaloby majitelé elektráren neoprávněně dostali licence na základě nepravdivých revizních zpráv. Zároveň tak získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010.

Nicméně rozsudek nad Vitáskovou byl později zrušen a předsedkyně Energetického regulačního úřadu byla osvobozena od viny Vrchním soudem v Olomouci v roce 2018.

Vitásková následně kvůli nezákonnému rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, které jí způsobilo značné škody včetně ztráty důvěry v právní systém, újmy na zdraví, problémů se zaměstnáním a poškození dobré pověsti, podala žalobu na stát, aby jí byla poskytnuta náhrada za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v důsledku nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun, získala však jen 600 000 korun.