Alena Vitásková od srpna 2011 zastávala funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu, do funkce ji jmenovala vláda pod vedením tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Mandát Vitáskové vypršel na konci července 2017 a od srpna 2017 stojí v čele ERÚ Rada Energetického regulačního úřadu, která má pět členů.

V září 2013 na Vitáskovou státní zástupce brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podal obžalobu v případě solárního podvodu týkajícího se dvou fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. Údajně došlo k podvodnému získání licencí na elektrárny ještě před jejich dokončením v roce 2010 s cílem získat vyšší cenu za výkup elektřiny a poškodit stát o 1,9 miliardy korun během dvaceti let. Předsedkyně ERÚ vinu odmítala.

Spolu s dalšími sedmi obviněnými však byla v roce 2016 shledána vinnou a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výši 8,5 roku. Majitelé elektráren, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkové, od Vrchního soudu v Olomouci odešli s trestem šest let a devět měsíců. Podle obžaloby majitelé elektráren neoprávněně dostali licence na základě nepravdivých revizních zpráv. Zároveň tak získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010.

Nicméně rozsudek nad Vitáskovou byl později zrušen a předsedkyně Energetického regulačního úřadu byla osvobozena od viny Vrchním soudem v Olomouci v roce 2018.

Vitásková následně kvůli nezákonnému rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, které jí způsobilo značné škody včetně ztráty důvěry v právní systém, újmy na zdraví, problémů se zaměstnáním a poškození dobré pověsti, podala žalobu na stát, aby jí byla poskytnuta náhrada za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v důsledku nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun, získala však jen 600 000 korun.

Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti Vitáskové a zrušil rozhodnutí obecných soudů, když vyhodnotil, že jimi došlo k „porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu a na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím“.

Obecné soudy podle Ústavního soudu nesprávně vyhodnotily situaci a při stanovování odškodného nepřihlédly ke srovnatelným případům a ekonomické realitě státu. „Soudy nepostupovaly zcela v souladu s obecnými principy odškodňování a stěžovatelce přisoudily částku, kterou nelze považovat za přiměřené odškodné,“ stojí v tiskové zprávě Ústavního soudu.

Rozhodnutí soudů proto Ústavní soud zrušil a vrátil případ k dalšímu posouzení. Znovu proto musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2.

„Došlo k poškození její dobré pověsti a měla obavy o budoucnost svou i své rodiny. Její případ byl extrémně medializován a trestní stíhání se negativně podepsalo na jejím zdravotním stavu. Způsobilo jí zdravotní a rodinné komplikace, byla poškozena její pověst jako vysoké státní úřednice. Negativně byla ovlivněna také její kandidatura do Senátu. Nepodařilo se jí ani najít zaměstnání odpovídající jejím schopnostem a zkušenostem,“ píše se dále v tiskové zprávě Ústavního soudu.

Obecné soudy podle nálezu Ústavního soudu při určení přiměřeného odškodného srovnávaly případ Vitáskové s nesrovnatelnými případy namísto toho, aby „stanovily přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé“.

Alena Vitásková se k nálezu Ústavního soudu a jak je s ním spokojena, exkluzivně vyjádřila pro ParlamentníListy.cz.

„Neměla jsem možnost ještě celý nález ÚS prostudovat a také se radím s advokátní kanceláří profesora Gřivny, která mě v tomto sporu zastupuje. Osobně očekávám odškodnění minimálně ve výši, kterou jsem u soudu uplatňovala. Pokud má odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé, jak se v nálezu ÚS uvádí,“ sdělila redakci ParlamentníchListů.cz bývalá předsedkyně ERÚ Vitásková. 

„To zdůvodňuji například tím, že jsem v letech 2004 byla mezi třemi kandidáty na generálního ředitele a předsedu představenstva ČEZ (byli jsme tři, pan Roman, Bail a já). To, že jsem měla nejlepší CV ze všech tří kandidátů, nebyl důvod k tomu, abych byla ve výběrovém řízení úspěšná. Nicméně proč to vzpomínám v této souvislosti? Všeobecně se ví, že i v současné energetické krizi tato polostátní firma ČEZ vyplatila v loňském roce mimořádné odměny například stávajícímu předsedovi představenstva a generálnímu řediteli Danielu Benešovi 30 mil. Kč,“ uvedla Vitásková s tím, že aspoň takto o tom informovala média. „To mě jen utvrzuje v tom, že můj požadavek je zcela reálný a minimalistický. Plně se ztotožňuji s tím, že ekonomická realita České republiky a spravedlnost se přikloní k plnému odškodnění ve výši, kterou jsem za nemajetkovou újmu požadovala.“

V závěru zdůraznila, že „nekonečný příběh“ soudů se podepsal na jejím životě, a to ve všech oblastech: „Dále je nutné vnímat, že po pravomocném zproštění odvolacím soudem, na které jsem čekala řadu měsíců, nastalo něco, co se děje snad jen ve třech případech kauz. Dovolal se NSZ Pavel Zeman proti tomuto zprošťujícímu rozsudku a já jsem byla znovu postavena před prvoinstanční soud, který znovu rozhodoval. Byl to nekonečný příběh, který se podepsal na mém životě ve všech oblastech.“