„Putin používá stejnou argumentaci jakou používal Hitler. Jsou tady Němci, musíme je bránit, a proto okupujeme část Československa. Putin využívá to samé. Třeba taky říká, že Ukrajina není stát. S rokem 1938 opravdu vidím určité paralely." To prohlásil ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis na včerejší debatě Ukrajina: Začne zítra válka? v Knihovně Václava Havla.

Den ohlášené invaze

Podle informací amerických tajných služeb měl ruský útok na Ukrajinu začít 16. února ve tři ráno, ale nezačal. Rusko naopak začalo stahovat tanky z Krymu. Konala se ale „v předvečer ohlášené invaze" debata, kterou moderoval zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra. „Poslední informace, co máme od našich zpravodajců, jsou, že počet ruských vojáků není pro frontální útok dostatečný, ale stačí na různé provokace," řekl ukrajinský velvyslanec.

Podle odborníka na Rusko z Hospodářských novin Ondřeje Soukupa Rusko na útok nemá síly, ale nikdo neví, co se Vladimiru Putinovi děje v hlavě. Ostatně ruští poslanci nedávno většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta k uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu, ale ten se drží zpátky.

Jak sdělil velvyslanec Perebyjnis, tak připravenost Ukrajinců k obraně je na vysoké úrovni a je důležité, aby Putin pochopil, že jakoukoliv jeho agresi odsoudí celý civilizovaný svět. „Pro nás je důležité, že máme podporu spojenců z EU a NATO. Ostatně i Čína podporuje územní celistvost Ukrajiny a okupaci Krymu neuznala," dodal.

Čekání na válku

Z ukrajinského Mariupolu se o víkendu vrátil právě novinář Soukup. Místní mu tam většinou řekli, že se pro ně nic nezměnilo, protože už jsou ve válce osm let. Podle novináře se na Ukrajině povedla tolik kýžená decentralizace a třeba v jím navštíveném přístavu „mají veřejnou dopravu na takové technické úrovni, že by jim jí mohla Praha závidět". Zlepšování situace na neokupovaných územích je podle něj nejlepším očkováním proti separatismu.

Redaktor Respektu Tomáš Lindner se zase s Kundrou nedávno vrátili z Charkova. Lidé tam prý mají sbalené evakuační kufry a běžencům z území Donbasu pomáhá řada nevládních organizací. Reportáž Lindner nazval Čekání na válku, což je i titul knihy Jany Hybáškové z dob jejího velvyslancování v Kataru a Kuvajtu.

„Válka tam běží dlouho, ale ta hrozba je kvalitativně jiná. Život běží dál. Pamatuji si v Doněcku v roce 2014, kde byla ještě obsazena jen radnice, také běžel život dál. Padesát metrů od radnice lidé pili kapučíno... O dva měsíce později už v tom městě byla jen polovina lidí, protože tam padaly bomby... Život běží dál do poslední chvíle, ale pak běžet přestane," dodal Lindner.

Dotazy na velvyslance

Dotazy publika směřovaly hlavně na Jevhena Perebyjnise. Jak řekl tento velvyslanec, sedm procent Ukrajiny je okupováno Ruskem. Jde o Krym a Donbas. Většina ukrajinských vojáků jsou profesionálové a vojáci povolaní v rámci branné povinnosti prý neslouží na územích, kde se bojuje.

„Ruská armáda je objektivně větší, ale ukrajinští vojáci jsou připraveni bránit vlast. Máme motivované vojáky a jsou vlastenecky naladěni. V neposlední řadě máme moderní zbraně třeba účinné a spolehlivé protitankové střely... Máme jich víc, než kolik tanků je podél ukrajinských hranic. Těch je asi 1500. Z nich se může stát šrot a Putin o tom dobře ví," sdělil dál.

Velvyslanec nakonec dodal: „Těch věcí, co by měly odradit, aby šel Putin na Ukrajinu válkou, je více. Určitě to nebude procházka v růžové zahradě a Rusové by měli vědět, že zpět do Ruska pojedou rakve s ruskými vojáky. A já si nemyslím, že je to to, co by si Rusko přálo."