Rozkol v Praze: 9 milionů jim nalil Hřib, oni teď štvou SPOLU. „Nenecháme se vydírat.“

Projekt budovy Vltavské filharmonie, která by měla vyrůst u pražského Hlávkova mostu u stanice metra Vltavská, by mohl podle mnoha hodnocení zajistit Praze obrovský přínos a mezinárodní prestiž zároveň. Experti projekt srovnávají s hamburskou Labskou filharmonií, která ze slavného přístavního města na severu Německa udělala ještě vyhledávanější cíl.

Unikátní hudební komplex, který se má nad Vltavou v pražských Holešovicích začít budovat v roce 2027 a o pouhých pět let později otevřít veřejnosti, může doznat výrazných změn v souvislosti s dopravou a nabrat zpoždění.

Do věci se totiž vložila nezisková organizace AutoMat, která kritizuje především dopravní řešení. Přestože projektanti pracují na schůdném řešení dopravní situace v místě s výrazným provozem a počítají nejen s automobilovou a městskou hromadnou dopravou, či dokonce říčním přívozem, aktivistům to nestačí.

Spolek AutoMat využil situace a vložil se do řízení na pražském magistrátu. Přitom aby mohla stavba začít, musí projekt v rámci šetření získat kladný posudek vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Do toho se mohou zapojovat neziskové organizace, byť by byly složené třeba jen ze tří členů. Podle některých expertů je právě toto důvodem, proč jsou stavby tak pomalé a drahé.

„AutoMat podal vyjádření ke zjišťovacímu řízení EIA k projektu Vltavské filharmonie v Praze. Komplikované dopravní řešení zhoršuje podmínky pro pěší i kola. Vše navíc bude velmi drahé. Zafixuje se také stav, který dále komplikuje plány města na humanizaci severojižní magistrály,“ uvádějí k tomu aktivisté z AutoMatu s tím, že žádají přepracování projektu.

Pojem „humanizace magistrály“ má jednoduše řečeno znamenat omezení provozu aut, například v podobě redukce jízdních pruhů a jejich nahrazení širšími cyklostezkami nebo podstatně širšími chodníky. Už nyní je doprava v těchto místech hustá, těžko si představit, jak by magistrála ve špičce vypadala po tzv. humanizaci.

Navržené dopravní řešení podle aktivistů z AutoMatu „vytváří četné bariéry pro prostupnost území aktivními druhy dopravy“. Co je aktivní formou dopravy míněno? Buď kolo, anebo dokonce pěší „doprava“. Prý to může mít negativní vliv na veřejné zdraví a projekt je údajně extrémně náročný nejen finančně, ale i „uhlíkově“. AutoMat ve svém podání na magistrát dosti obsáhle rozebírá údajně nedostatečný návrh v řešení „cyklodopravy“ a „pěší prostupnosti“.

Celý text s námitkami spolku AutoMat najdete ZDE.

Zajímavé může být zjištění, odkud spolek AutoMat čerpá finanční prostředky pro svou aktivitu. Vůbec to není žádná chudá nezisková organizace. Nejvýraznějším podporovatelem AutoMatu je poněkud překvapivě Magistrát hlavního města Prahy, který spolek nejvíce sponzoroval v době, kdy českou metropoli v roli primátora řídil pirátský politik Zdeněk Hřib.

V průběhu let 2019 až 2023 inkasoval AutoMat z pražské městské pokladny okolo devíti milionů korun. Jde přitom o peníze schválené přímo magistrátem. Další finanční injekce přicházely z pražského dopravního podniku a jiných společností ve vlastnictví Prahy. Prostředky AutoMat čerpal a čerpá rovněž z pokladen některých městských částí. Významně například přispívá Praha 7, kterou vede Jan Čižinský, známý podporovatel cyklistiky v hlavním městě.

Na co AutoMatu pražský magistrát štědře přispíval? Jednalo se o projekty typu Cyklisté sobě pro Prahu, AutoMatův průvodce udržitelným rozvojem, Cyklisté úřadům na základě dat, Městem na kole, Vzdělání k udržitelné dopravě, Do práce na kole a další podobně znějící projekty, zpravidla s cyklistickou tematikou. O tom, že AutoMat tlačí cyklistiku na úkor běžné dopravy autem, svědčí například kniha, kterou můžete zakoupit na jejich e-shopu. Jde o publikaci s názvem Kolo: Dopravní prostředek budoucnosti.

Po změně vedení pražského magistrátu na základě výsledku posledních komunálních voleb, kdy Zdeněk Hřib skončil v pozici primátora, příjmy spolku AutoMat z městské kasy podstatným způsobem klesly.

ParlamentníListy.cz položily několik dotazů náměstku primátora Hřibovi. Například k podpoře AutoMatu za dob, kdy vykonával post primátora, anebo k plánům s „humanizací“ pražské magistrály. Do vydání článku zatím žádné odpovědi nedorazily.

Ptali jsme se pochopitelně i spolku AutoMat. Na využití finančních prostředků z magistrátu, na námitky vůči stavbě filharmonie apod. Odpovědi od výkonného ředitele spolku AutoMat dorazily ve středu před polednem. Přikládáme je včetně našich otázek v kompletním znění:

1. Co ve vašem pojetí přesně znamená „humanizace“ magistrály? Jde o výrazné omezení provozu běžné automobilové dopravy ve prospěch rozšíření cyklostezek a chodníků? A kudy by měla autodoprava plynout, nebudou-li dostatečně kapacitní komunikace přes město?

Humanizace magistrály je ustálený termín proměny komunikace s prakticky dálničními parametry v městskou třídu, která bude sloužit nejen automobilové dopravě, ale i pěší, respektive aktivní mobilitě a bude představovat menší zátěž pro tisíce (desítky tisíc) obyvatel, kteří v okolí magistrály žijí. Veškeré dosavadní projekty nepočítají s razatním omezením automobilové dopravy. Kapacitní komunikace vedená přes centrum města je dědictvím minulého režimu a minulého století, které se společnými silami s městem a městskými částmi snažíme napravit.

2. Jste si vědomi, že vaše námitky mohou celý proces realizace obřího stavebního projektu filharmonie prodloužit a zkomplikovat?

Právě proto, že je tento projekt „obří“, spíše bychom použili slova významný, musí nutně projít standardním procesem přípravy a schvalování, který je u podobných staveb nezbytný. S tím samozřejmě musí počítat i harmonogram stavby. Vyjádření v rámci zjišťovacího řízení EIA je standardní postup, který zaručuje veřejnosti, spolkům i samosprávám možnost upozornit na nedostatky projektu vlivem na životní prostředí. A AutoMat nebyl jediný, kdo takovou možnost využil. Zároveň je to u staveb financovaných z veřejných prostředků proces maximálně transparentní s tím, že je v zájmu i samotného investora, aby možné problémy eliminoval předem.

3. Kolik občanů hlavního města Prahy váš spolek AutoMat reprezentuje?

Nepovažujeme tuto otázku za relevantní, protože nijak nesouvisí s významem a smyslem práce občanských spolků a jejich rolí v demokratické společnosti. Nicméně, AutoMat v přeneseném smyslu slova reprezentuje ty občany, kterým záleží na životním prostředí ve městě a podobě Prahy, která odpovídá standardům civilizovaných měst 21. století. Našich finančních podporovatelů jsou tisíce, aktivně s námi komunikuje a do některých našich akcí se zapojují desetisíce obyvatel Česka.

4. Je podle vás v pořádku, že de facto za peníze poskytnuté hlavním městem Prahou (v období 2019–2023) minimálně 9 milionů korun zkomplikujete nejvýznamnější projekt Prahy současnosti?

Dotace na konkrétní projekty s tématem Vltavské filharmonie nijak nesouvisí. Dotační řízení hlavního města jsou otevřena všem subjektům a je v nich expertně posuzována kvalita projektů a jejich přínos pro město. Projekty jsou následně vyhodnoceny, opakovaná podpora pak indikuje úspěšné splnění závazků a podmínek podpory. Nejvyšší částka jde na celopražský kulturně společenský projekt Zažít město jinak, který s tímto tématem nijak nesouvisí, další podpora směřuje například na vzdělávací projekty nebo výzkum zaměřený na udržitelnou dopravu, bez které nebude hlavní město moci splnit své klimatické závazky. Podmiňovat přidělení dotací tím, že subjekt nesmí kritizovat rozhodnutí města nebo mu navrhovat lepší řešení, je v naprostém rozporu s pravidly občanské, demokratické společnosti. Mimochodem i pokud by údajná komplikace předem preventivně vyřešila problémy, kterých se naše připomínky týkají, subjektivně to projekt zlepší a objektivně to městu ušetří o několik řádů vyšší výdaje, které by stála dodatečná náprava.

Svojí reakcí přispěl náměstek pražského primátora pro kulturu Jiří Pospíšil z TOP 09. Snahy o blokaci projektu ze strany AutoMatu vnímá jako nehorázné a postup aktivistů srovnává s ekoteroristy z Poslední generace, kteří na úkor Pražanů blokovali dopravní tepny ve městě.

„Jsme připraveni se bavit o smysluplných opatřeních v pražské dopravě a reflektovat její vývoj na základě aktuálních dat a studií, nikoli na základě dojmů velmi malé skupiny lidí, která svým způsobem ohýbá význam práva a bere si jako rukojmí ostatní obyvatele Prahy, potažmo celé České republiky. Stavba Vltavské filharmonie představuje novou architektonickou dominantu Prahy, kterou tady zanecháme pro další generace, zároveň bude impulzem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory. Tato stavba má ambici posunout Prahu ke světovému městu a fakt, že to chce spolek AutoMat blokovat, mi přijde nehorázný a staví je to na úroveň aktivistů z hnutí Poslední generace. Jsem přesvědčen, že ve vyspělé společnosti jsou nátlakové formy ve finále kontraproduktivní,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz náměstek pro kulturu Jiří Pospíšil.

Celkový pohled na veřejné finance, které spolek AutoMat získal za dobu svého působení, nabízí web Hlídač státu. Ten v registru eviduje celkem 126 smluv se spolkem AutoMat v souhrnné hodnotě sedmnácti milionů korun.

Autorem vítězného návrhu je dánské architektonické studio BIG Bjarke Ingels Group a podle mediálních sdělení na něm pracovaly stovky odborníků z celého světa. Mělo by se jednat o největší stavební projekt v režii hlavního města za posledních mnoho let. Už teď je zřejmé, že kvůli protestům neziskovek zdaleka nebude dokončen v plánovaném termínu.

Podobný projekt ve zmiňovaném německém Hamburku také nebyl dokončen včas a stál podstatně víc peněz. Dokončení se zpozdilo o šest let, a celý komplex byl dokonce desetkrát dražší, než se původně očekávalo. Dnes však do Labské filharmonie v Hamburku míří zástupy spokojených návštěvníků.

Na paradox, že Praha dotuje spolek, který bojkotuje její obří projekt stavby filharmonie, upozornil na síti X například ekonom Petr Bartoň. „Jste větší město v Česku, máte deset částí plus jeden celkový ‚magoš‘. Chcete nechat postavit filharmonii (třeba protože víte, co udělala s Hamburkem). Co uděláte? Samozřejmě zajistíte, aby každá městská část kromě Prahy 2 a 8 i velký magoš dotovaly odboj proti filharmonii,“ napsal Bartoň a doplnil, že problém řízení EIA je, že se k projektům vyjadřují vždy marginální skupiny obyvatel. „Ke stavbám se vyjadřují vždy jen organizované skupiny, tedy menšinové. Většina, pokud by projekt chtěla, se zorganizovat nemůže. Úřad tak slyší nevyváženě jen protesty,“ upozorňuje ekonom.

Jedním z prvních, kdo na otázku připomínek AutoMatu placeného z peněz hlavního města veřejně upozornil, byl moderátor a autor podcastů Michal Půr z Datarunu. „Už to začíná... Aktivisti zkusí zastavit a zkomplikovat nejdůležitější stavbu v Praze za x dekád,“ uvedl na sociálních sítích.

Své k věci řekl i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Jaká škoda, že před 160 lety podobné spolky a neziskové organizace neexistovaly. Vltavské nábřeží nemuselo hyzdit Národní divadlo a sbírka na jeho stavbu mohla být věnována na rozvoj cyklistiky,“ napsal Kalousek na X. Pod jeho příspěvkem se začaly hromadit místy až fanatické komentáře, proto své vyjádření exšéf státní pokladny ještě rozšířil. „Z komentářů na tomhle vlákně by člověk řekl, že pravověrní cyklisté jsou mentálně mnohem blíže muslimům než Židům nebo křesťanům. Také nesnesou, když si člověk udělá nevinnou legraci z jejich náboženství,“ podotkl Miroslav Kalousek.