Je současná KSČM demokratickou stranou? „Je pokračovatelkou KSČ, ale nejedná se o názorový monolit. Řada dnešních komunistů, kdyby u nich převládlo stalinistické křídlo a začalo naplňovat své ideje, by se mnou skončila v žaláři,“ odpověděl na otázku ParlamentníchListů.cz šéf ÚSTR Daniel Herman na své přednášce Očišťování historické paměti, která se konala v Národní technické knihovně. Ostatně i na něj prý kdysi mířil samopal pohraničníků, kteří hlídali hranice se svobodným světem.

Strýce zavraždili bolševici

Nejdůležitějším datem dvacátého století je podle Hermana den, kdy byl v Sarajevu v roce 1914 spáchán atentát na následníka rakousko – uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Pak se totiž události daly do pohybu. První světová válka, bolševický převrat v Rusku a tak dále. „Babička žila na Žižkově a strýc Alexandr k ní z Petrohradu každý rok jezdil na návštěvu. Po první světové válce nepřijel a jeho bratr za pomoci Mezinárodního červeného kříže zjistil, že ho i s celou rodinou vyvraždili bolševici. Když jsem se o této rodinné historii dozvěděl, dost mě to formovalo,“ sdělil.

Předobrazem a inspirací pro nacistické koncentrační tábory byly lágry bolševiků, jež Alexandr Solženicyn souhrnně popisuje jako souostroví Gulag. „Napadení SSSR nacistickým Německem bylo i při vědomí obrovských obětí požehnáním pro svět, protože se dvě totalitní mocnosti dostaly do sporu, což vedlo k porážce Německa. Mnoho mých příbuzných skončilo v koncentračních táborech. Je pochopitelné, že mnoho lidí pak hledalo v levé komunistické alternativě pomoc, ale revoluce začala rychle požírat své vlastní děti,“ podotkl. Vždyť od roku 1948 do roku 1989 bylo u nás 205 000 lidí odsouzeno v politických procesech.

Na mušce samopalu

Na rozšiřování svobody i za železnou oponou mají svůj podíl dle něj i církevní osobnosti. Zejména papež Jan Pavel II. a u nás kardinál František Tomášek. „Máme chalupu na Šumavě, pět kilometrů od bavorských hranic. Když jsem se vždy z tamních vrcholků díval za hranice na svobodu, byla to pro mě obrovská úleva. Ostatně stál jsem i před samopalem. To, když mě vyšetřovali, že jako agent Západu zakládám takzvanou mrtvou schránku, přitom jsem jen opravoval malé sakrální objekty, třeba kapličky,“ zavzpomínal s úsměvem Herman.

Očišťování historické paměti je podle něj dlouhodobý proces pro více než jednu generaci. Zmínil také pověst o Anežce Přemyslovně, která byla vysvěcena jen několik dní před událostmi 17. listopadu na Národní třídě, které spustily stavidla takzvané Sametové revoluce. „Až budou nalezeny její ostatky, tak se do země vrátí klidné dny,“ řekl. Dále potom pokračoval ve jmenování událostí, které vedly k postupnému vypořádávání se s komunisty u nás. Zrušení vedoucí úlohy KSČ, soudní rehabilitace, lustrační zákon, až po současnost.