Akce, určená primárně pro studenty Západočeské univerzity, se zúčastnilo několik desítek přítomných.

Kdo má koho hlídat

„Osobně si pokládám dotaz, zda by to heslo, že novináři jsou hlídacími psy demokracie, nemohlo být i naopak. Já si samozřejmě myslím, že by politici neměli stoprocentně zasahovat a vměšovat se do veřejnoprávních médií a médií jako takových. Média i společnost o politicích ví v mnohých případech naprosto všechno. Takže jestli by to nemělo být i naopak, a vyváženost by se tím opravdu nepřizpůsobila,“ konstatovala poslankyně..

„Myslím si, že chování určitých pořadů a moderátorů není úplně tak vyvážené, ale to je asi spíše subjektivní názor jednotlivce. Já s tímto budu velmi opatrná, protože vím, že jakákoliv kritika médií způsobí obrovskou, atomovou reakci a nevypadalo by to úplně dobře,“ nechtěla otevřít pomyslnou Pandořinu skříňku Kořanová.

Změnit mediální prostředí nebo legislativu je podle poslankyně za ANO předmětem diskuse a nepadla zatím žádná velká rozhodnutí. „Bavili jsme se například o tom, že by se mohly sloučit například zprávy o činnosti a hospodaření veřejnoprávních médií,“ vysvětlovala přítomným. „Také  jsme čerpali informace například v Polsku. Model je, že bude Poslanecká sněmovna o těch radách dále rozhodovat. Předmětem našeho jednání jsou také koncesionářské poplatky – zda je snížit, zrušit, nebo co s nimi, zda veřejnoprávní média by neměla být z části financovaná státem. Zatím je to vše předmětem diskuse a k žádnému závěru jsme nedošli. Například v Polsku to z 30 procent financují občané a zbytek je od státu. Ve Švýcarsku bylo vyhlášeno referendum o tom, zda koncesionářské poplatky ponechat, nebo je úplně zrušit, a nakonec byly zachovány.“

Déčko z ČT na tapetě

„Zabýváme se také daní z přidané hodnoty, kde jsou veřejnoprávní média od ní osvobozena. Asi by bylo dobré zvýšit financování digitalizace, která je obrovským tématem nejen v mediálním prostoru, ale napříč všemi rezorty a tématy,“ uvedla Barbora Kořanová a pustila se do projednávaných kauz: „Měli jsme nyní kontroverzní téma. Řešili jsme pořad Déčko, kdy školský výbor byl mimořádně svolán panem Klausem mladším. Přijali jsme usnesení – cituji: ‚Čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje snahu o politickou indokrinaci dětí a mládeže včetně dětí předškolního věku.‘ Měli jsme k tomu mimořádně svolaný volební výbor a na návrh Pirátů jsme tento návrh vyřadili. Byl kolem toho obrovský mediální humbuk. Jsem také v meziparlamentní skupině Přátel Izraele a tato reportáž se Izraele hodně týkala. Dokonce byli přítomni zástupci izraelské ambasády a velmi se ohradili proti tomu, že jsme se tím odmítli zabývat. Není tomu tak, chci to uvést na pravou míru. Přerušili jsme jej, protože nebyl přítomný vůbec nikdo z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Oni se omluvili a my jsme pouze partnerem Rady,“ vysvětlovala polopaticky Kořanová. „Toto téma na Radě projednáno ještě nebylo, ale předpokládám, že bude brzy projednáno. Jakmile toto Rada projedná, pozveme si ji a budeme chtít vysvětlení, jak se toto mohlo stát. Není tedy pravda, že jsme se tím odmítli zabývat.“

Grilovaný ředitel rozhlasu, aneb médium jako firma

Politici by se podle ní neměli vměšovat do médií, neměli by je kritizovat, ale „kolikrát se mně stalo, že média se zabývala něčím, co bylo totálně přitažené za vlasy. Například když generální ředitel Českého rozhlasu se z nějakých personálních důvodů rozhodl propustit 120 zaměstnanců, tak to opozice okamžitě svolala mimořádný výbor, kdy pan Zaoral byl totálně grilován z řad poslanců ODS, jak si vůbec může dovolit propouštět zaměstnance. Myslím, že je to na vůli vedení rozhlasu jako u jakékoliv jiné firmy, která nakládá se svými zaměstnanci, a toto by vůbec neměl řešit volební výbor a já jsem se velmi ostře vůči tomu ohradila.“

K objektivitě veřejnoprávních médií poté poslankyně uvedla: „Mají vnitřního a vnějšího nepřítele. Vnější jsme my politici, kdy velmi rádi kritizujeme, vyjadřujeme se k tomu, například uvedu pana prezidenta nebo uvedu pana premiéra. To je ten jednodušší nepřítel. Je to velmi vášnivé téma. Pak je to ale nepřítel vnitřní. A ten, jaký bývá v každé firmě, kazí danou značku. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání samozřejmě přijímá podněty od občanů k nevyváženosti nebo nevhodnému chování komentátorů, novinářů. To je velmi špatné a velmi to veřejnoprávním médiím škodí. Pak jsou tu média soukromá – některá jsou více pravicová, některá více levicová, je to těžké posuzovat, protože jde o soukromá média. Ve veřejnoprávních médiích by se toto nemělo objevovat.“

Barrandov, Moravec, Witowská… a též Prostřeno

A jaké byly podle poslankyně Kořanové stížnosti, směřované na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání? „TV Barrandov a pořady pana Jaromíra Soukupa,“ uvedla poslankyně za ANO. Pak tam byla také kritika na pořad Prostřeno, kde dokonce Rada našla nějaká  pochybení. Dále teď, myslím, bude řešit paní Witowskou, pořad v Událostech, komentářích, kde byli i mí kolegové ohledně manželství pro všechny. Paní Witowská byla velmi kritizována, že v podstatě nahrávala poslaneckému návrhu, aby se to uzákonilo. Jestli jste to viděli, tak asi sami usoudíte, že to úplně nebylo dobré. Já to kritizovat nebudu, protože jsem pod tím zákonem podepsaná, takže se mně to naopak líbilo. Byla možná příliš osobní,“ dodala poslankyně Kořanová.