V předvečer teroristického útoku v britském Manchesteru tady ministr vnitra Milan Chovanec kritizoval Maltu i EU za stále stejný přístup k bezpečnostní otázce, kterou podle něj nevyřeší zákaz legálně držených zbraní. Varoval též před upřednostňováním běženců.

Na akci přišel rovněž primátor města Martin Zrzavecký, hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, profesor Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje a předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Roman Váňa. Vše uváděla Štěpánka Duchková. Zájemci mohli prostřednictvím Facebooku položit hostům dotazy či se vyjádřit k sociálnědemokratickému programu.

Práva každého skutečného uprchlíka

Profesor Drbohlav, odborník na migraci v úvodu uvedl, že „je třeba oddělovat azylovou složku od té ekonomické. Skepse padá i na pracovní migraci, která vždycky byla a bude a je nutná, protože za dvacet třicet let bude třetině naší populace nad 60 či 65 let. Zdá se, že některé profese budou třeba a budou nedostatkové. Té soutěži o pracovní sílu se jako by bráníme. Budeme soutěžit o ty, koho chceme. Například projekt s Ukrajinou se mi zdá velmi rozumný, protože to jsou lidé, kteří jsou poctiví, dobří a prověření pracovníci, harmonizují s naším trhem práce…“ K azylové problematice pak dodal, že je třeba zajistit, aby každý opravdový uprchlík měl právo na spravedlivé řízení a ochranu podle ženevské konvence. Využití žadatelů o azyl na trhu práce je na začátku finančně nejnáročnější.

Primátor Zrzavecký poté připomněl, že asi jako jediné město v ČR v loňském roce přispěla Plzeň částkou 300 000 korun na výukový program ve Středoafrické republice. Upozornil na zahraniční zaměstnance, že ne vše je zcela legální a „ne vše je v souladu s pravidly. Sociální systém s těmi lidmi pak neumí pracovat.“

Poslanec Váňa varoval, že v rámci migrace jsou lidé se změněnou identitou, kteří skrývají, odkud jsou a proč sem přicházejí a „musí zůstat, aby český občan byl před cizincem. Každý rok má na azyl nárok zhruba 1000 až 1300 lidí. Ostatní budou vraceni do zemí, odkud přicházejí nebo svých původních zemí.“

…a je to tu zas!

První dotaz z Facebooku zněl, jak se bránit proti ekonomickým migrantům, kteří zneužívají náš systém. Chovanec na to odpověděl: „Evropa se za každou cenu snaží hasit důsledky, ne příčiny. Když se podíváme do historie, každá civilizace, která přestala bránit sama sebe, chránit své hodnoty i své hranice, tak zanikla. Česká republika dlouhodobě prosazuje, abychom věděli, koho si sem pouštíme. Pokud někdo projde pět bezpečných zemí, aby došel do šesté, tak z mého pohledu to už není uprchlík. Vedle toho je tady precedens dostat sem pracovní sílu téměř za každou cenu, ale je na politicích a vládě, abychom to udrželi ve formátu dlouhodobé udržitelnosti. V okolí Plzně bylo zhruba 40 000 zaměstnaných v mnoha provozech, a když přišla finanční krize, tito lidé byli ze dne na den bez práce,“ uvedl zkušenosti ze své funkce hejtmana. „Honba firem za ziskem je pochopitelná, na druhou stranu to musí mít svá pravidla. Lidé, kteří sem mají přicházet, musí mít kultivované zázemí a není možné, aby obtěžovali své okolí. Je to příklad Plzeňska, Hradce Králové; Kvasiny, Mladá Boleslav a další města, kde velký nárůst počtu cizinců, to znamená navýšení přestupků. Je to z části tím, že zaměstnavatelé, kteří tyto lidi poptávají a chtějí, jim neumí zabezpečit zázemí a infrastrukturu, dopravu, ubytování a další.“

„Bohužel maltské předsednictví se ke kvótám vrací,“ posteskl si Chovanec přítomným. „Česká republika je v situaci, že budeme pravděpodobně čelit sankcím v rámci Evropské komise, pokud nebudeme ochotni v rámci kvót přibírat další migranty. Hrozí, že Komise zahájí s Českou republikou proces, na jehož konci může být i pokuta vůči ČR. Je velká otázka si spočítat, kterou cestou se chceme vydat. Já jsem pro, abychom neustoupili ani o píď z té velmi silné bezpečnostní prověrky lidí, co sem přicházejí,“ prohlásil nekompromisně místopředseda ČSSD Chovanec. „Když požádáte o dvacet lidí z Řecka, Itálie, tak než proběhne bezpečnostní sken té skupiny, tak nejsou k nalezení. Ale my bez toho, aby nebyli prověřeni, je sem prostě nevezmeme. Musí strpět měsíc, dva, než bezpečnostní sken jich a rodin proběhne. Z toho nechceme ustoupit. Pro nás je zásadní, aby Evropa pochopila, že si musí chránit své hranice. Když se podíváte na migrační krizi, která tu byla, tak pouze 20 až 30 procent lidí, kteří prošli do Švédska, byli někde zachyceni, monitorováni a zaregistrováni. Nám se tu po Evropě procházely desítky a desítky tisíc lidí bez jakékoliv kontroly. Jakou motivaci má mít občan Evropy, když stojí na hranicích a čeká na vjezd z neschengenu do Schengenu a ukazuje pas a čeká několik hodin ve frontě? Dnes se to děje při výjezdu do Chorvatska a tehdy viděl proud migrantů, které nikdo nekontroloval. Jakou důvěru mají mít ti lidé ve stát, v systém? Bojím se, že debata opět sklouzává k tématu kvóty a neřeší se zásadní věci, jako je kontrola příchozích,“ konstatoval Milan Chovanec.

Malé plus a velké minus

Poté se věnoval příchozím z východu: „Projekt české vlády láká občany z Ukrajiny, Ruska nebo dalších postsovětských zemí, aby v rámci něj přicházeli a integrovali se zde. Nám jde o to, aby lidé přišli, srostli s touto zemí, vzali ji za svou. A pak je to pro nás výhodné, když sem přichází ekonomicky aktivní člověk a spojí svůj osud s touto zemí.“

„Taky si myslím, že volební právo by mělo být až na konci integrace,“ udeřil na další citlivé místo Chovanec. „Občanství znamená volební právo. Tady se mluví o občanech, kteří nejsou ze států EU, je jim dáno volební právo v komunálních volbách, je jim dáno integrací komunitálního práva, které je nadřazeno právu českému.“

Proč Evropa přijímá běžence bez pořádného prověření? Tak zněl další dotaz ze sociální sítě.

„Například Tunisko do dnes nemá systém, jak poznat daktyloskopicky své občany,“ posteskl si dále Chovanec a pokračoval. „Tunisko, které je bezpečnou zemí, odmítá přijmout své občany. Evropa by to měla řešit formou vstupní detence, velmi silným prověřením toho člověka a rozdělit ty, co požívají nárok na mezinárodní ochranu, tedy uprchlíky, a o ně se postarat; a u ekonomických migrantů je jednoznačně naučit, že pokud chtějí do Evropy za prací, je jediná cesta legální, že dojdou ve své vlastní zemi na ambasádu některé evropské země a dohodnou se na pravidlech, jak do některé země vstoupit. Pokud toto neuděláme a budou moci zůstávat v Evropě – a mnohdy je to sedmi, devíti či desetiletá lhůta, co ti lidé v Německu nelegálně pobývají – tak ta tendence sem přicházet nebude oslabovat.“

Hejtman Bernard se připojil: „Zapomíná se při komunikaci s vyspělými ekonomikami EU, že my máme sami o sobě docela vážné problémy, nejsme stále ještě nastartovaná ekonomika, jsme stále ještě ve fázi transformace. Když v Německu řeknete, že polovina populace má plat nižší než je 740 eur, tak to nedokáží pochopit.“

A Váňa řekl, že tlak EU na ČR je svým způsobem ze strany Evropy nerozumný. „Pořád se snažíme vysvětlovat, že solidarita neznamená, že všichni budeme dělat stejné chyby. Pravidlo, že ČR si sama rozhodne to, kdo bude žít na jejím území, toto pravidlo je nepřekročitelné a musí zůstat platit.“

Buďme solidární…

„Vypíšete referendum o imigračních kvótách?“ zněla další otázka z netu. Profesor Drbohlav reagoval slovy: „Měli bychom být solidární. Spojené státy dělají velmi pečlivou prověrku každého. Každý rok si berou v průměru 60 až 80 tisíc lidí z celého světa. Ty prověřují a to trvá rok až dva, tam je až dvacet kroků. Na druhé straně se za 13 let zkontrovalo po 11. září 800 000 lidí a pouze dva z nich měli jakési teroristické plány, které nikdy ani neuskutečnili a jejich plány byly velmi idealistické. Zatím je ale třeba zde plnit ten kvótní systém. Jedna věc je právní a druhá je etická. Máme zkušenosti s migrací. Jak by se našich občanů v dobách, kdy odcházeli, dotklo, kdyby se toto začalo diskutovat. Z hlediska solidarity je to podle mne nutnost,“ uvedl specialista na migraci z Univerzity Karlovy v Praze.

Chovanec k tomu ale prohlásil: „Referendum tato vláda nemůže stihnout a nepočítá s tím. Naše stanovisko je neměnné, jsme proti systému povinných kvót. Předpokládám, že referendum o kvótách budou vlastně volby, protože některé ze stran to budou mít ve svém programu. My se nebráníme solidaritě. Když se podíváte na nárůst populace v ČR, tak je z větší části již několik let tažen migrací. Tady je mnoho lidí pocházejících z Ukrajiny, Vietnamu, z Kuby,“ vypočítával šéf rezortu vnitra. „Základní problém solidarity je ten, že ti lidé sem nechtějí. Když se podíváte na systém kvót, který před léty měl pomoci Maltě, tak Slovinsko čeká na dva migranty, kteří tam po osm let nepřišli a nikdy nepřijdou. Ti lidé chtějí do Německa, do Švédska, do Dánska. Nechtějí do České republiky. Portugalsko vzalo několik set lidí a dnes je už známo, že 60 procent z nich už je ve Spolkové republice Německo. Lucembursko v rámci kvót vzalo migranty a už tam nejsou. Když se podíváte na výši sociální podpory v Lucembursku, tak je velmi vysoká.“ V tom se podle Milana Chovance stírá moment, že lidé jdou přímo za dávkami. „Oni jdou za svými rodinami, za svými známými, za infrastrukturou včetně modliteben, mešit, včetně toho, na co jsou zvyklí. To jim Česká republika a středoevropské země neposkytují. Ti lidé sem prostě a jednoduše nechtějí.“

Unijní systém je k ničemu

Vzpomenul pak na projekt iráckých křesťanů: „Polovina lidí je dnes pryč. Není potřeba, abychom se s Německem přetahovali, jak často nám do Německa utečou a kdy se vrátí. Bohužel ti, co takto utíkali, tak znemožnili pokračování projektu pro ostatní, kteří možná tu pomoc potřebovali.“

Poté se ještě vrátil k nátlaku Unie: „Ten systém nikdy nemůže fungovat, protože je postaven na špatných základech. Vůle po evropské pohraniční stráži je v plenkách. Dnes je taková situace v Itálii, Řecku. Kde je garance, že to nebude za pět let v Polsku, pokud se zhorší situace na Ukrajině? Tento problém nemusí být selektivně jen na jižní větvi Evropy a může se přesouvat. Systém, který Malta navrhuje, není odolný proti migraci velkého rozsahu, co jsme viděli před rokem a dvěma léty.“

Hejtman Bernard poté prohlásil, že by se mělo debatovat o armádě. „My jsme ji dopustili profesionalizovat. Nezdá se mi moc efektivní z hlediska obrany našeho státu,“ posteskl si snad až příliš otevřeně.

Velký bratr a odpovědnost každého občana

Moderátorka poté připomněla rozšiřování kamerového systému. Chovanec k tomu uvedl: „Podle průzkumu je ČR šestou nejbezpečnější zemí na světě. Tři roky po sobě nám klesá kriminalita. Není možné to neustále řešit dalším navyšováním počtu policistů. Nárůst počítá ještě s hruba 4000 policisty v průběhu dalších pěti až sedmi let. Podařilo se nám policistům, hasičům a dalším složkám vrátit od 1. července deset procent, které jim pravicové vlády vzaly.“ Poté se věnoval nadhozené otázce: „Kamerové systémy bezesporu ano, ale já chci varovat, abychom se nestali zemí Velkého bratra, kde bude kamera na každém rohu. Je třeba dobře zvážit, kde kamery mají být, jsou tu velmi dobré izraelské systémy, které například znemožňují, aby se kamery dívaly do oken – to ostatně dnes již umí i ty české systémy. Varuji před tím, abychom to dávali všude tam, kde to jde.“

Váňa na to: „Občané sami by měli přemýšlet, jak žít bezpečný život v té naší bezpečné zemi. A tam, kde je to potřeba se aktivně zapojit. Otevřeně říkáme společnosti, že stát není schopen stoprocentně garantovat bezpečnost na každém místě každou vteřinu každému člověku. I občané jsou odpovědni za to, v jak bezpečné zemi žijeme.“ Primátor Zrzavecký upozornil, že fotbalový zápas Viktorky ve vysoké soutěži stojí 500 000 korun. Náklady na Oslavy osvobození na straně městské policie byly podle něj 1 200 000 korun.

K lepším podmínkám pro policisty a hasiče Chovanec uvedl, „…nastavili jsme nový systém dobrovolných hasičů. Není možné, aby nástupní plat policisty a hasiče byl 20 000 korun a aby jezdili kolem billboardů, kde některý z řetězců na pozici skladníka nabízí 27 000.“