Za Chodovou Planou vyrostly checkpointy. Na hlavních trasách i malých silnicích. Těžko budete ale hledat nějaké obytné kontejnery.

Zima nejen jako ve filmu, ale opravdová!

Policisté se schovávají v autě nebo v zastřešené autobusové čekárně. Obec jedněm poskytla „toi-toiky“, ti druzí musejí na pole nebo do „pangejtu“. 

„Potřebujete něco, chcete teplý čaj nebo kafe?“ volají na policisty hasiči z Velké Hleďsebe. Policisté zatím s díky odmítají, ale to je slunečným, byť mrazivým dnem, s občasnými přeháňkami bílého nadělení. Večery tu jsou ale kruté, mráz pod patnáct stupňů Celsia není výjimkou. Ne nadarmo se pásu Slavkovského lesa, ale také dalším místům plzeňsko-karlovarského pomezí, jako je třeba Bezvěrov, říká „Česká Sibiř“.

Každý řidič ukáže doklady, případně pověření. Určitě tak jeden z padesáti je vrácen zpět. A jde o stovky aut, které projíždějí místem, kde ještě před ne tak dlouhou dobou žádné cedule krajů nebyly  – vždyť se prostě jednalo o jeden jediný, Západočeský.

Prašivé Chebsko?

„Lidi to vesměs chápou a nehádají se,“ říká jeden z policistů. U některých občanů je už znát určitá apatie. Někteří zkusí vícero silnic a silniček, ale když jsou už poněkolikáté vráceni, rezignují. „To jsme to dopracovali, co,“ říká statný padesátník, pan Jaroslav policistům, kteří ale oficiálně nemohou mít názor. A tak jeho konstatování zůstává bez odezvy. „Chebsko je prostě prašivý. Vždycky bylo. Vždyť v Plané u Mariánských Lázní byla nemocnice. Hotovo, je pryč. V Mariánkách je pár doktorů. Šlus. Tachov je jedním z pár okresů v republice, kde není vůbec žádná nemocnice. A k tomu prej v chebský nemocnici leží Němci, chacha,“ rozčiluje se Jaroslav. „Germáni si určitě nechají svý lidi huntovat v naší nejposlednější nemocnici v republice. Vždyť když tady bylo to vlakové neštěstí v Krušných horách, jakpak rychle si dojeli v sanitkách pro své lidi. I s doktory. Nenechali je pomalu ani českým záchranářům naložit. Takže tady se podle ministerstva budu po postelích válet Bavoráci a Sasíci. To musí říci nějaký ťululum,“ uzavírá pan Jaroslav, vzteky praští občanku a řidičák na palubní desku a odjíždí. Ten může, protože má práce v blízké zemědělské společnosti.

Pan Jaroslav myslel svým extempore slova jednoho z vedoucích představitelů Ministerstva zdravotnictví, který prohlásil, že v chebské nemocnici zabírají místa našim nemocným němečtí pacienti s all-inclusiv servisem.