Je přitom zřejmé, že majetek nabytý jednotlivými hráči je něco jiného než majetek získaný díky různým pochybným aktivitám. Ale jsou zde i tací, kteří fotbalem žijí, kteří mu věnují většinu svého času, financí, a to mnohdy na úkor rodiny nebo sebe samotného.
Takovým byl v minulosti třeba Jan Gottvald v Drnovicích. Tomu se podařil sportovní a společenský zázrak, když malý vesnický klub postoupil během několika let až do první fotbalové ligy a dostal se do povědomí i v zahraničí. Připomeňme bohem pohlazeného střelce Radka Druláka nebo talentovaného záložníka, nyní trenéra Josefa Webera či gólmana Martina Vaniaka.
Drnovická účast v lize generovala další peníze. Gottvaldovi se podařilo získat mnoho sponzorů, z nichž největší a nejštědřejší byl Chemapol, což se nakonec promítlo i do názvu klubu.
Ke konci 90. let se však všeobecně přestalo dařit. Hlavní sponzor byl v konkurzu, mizeli i další, chyběly finanční prostředky. A tak chod klubu dotoval Gottvald ze svých zdrojů. Jenže i tato skutečnost měla limity. Drnovice dlužily přes 36 milionů korun za výstavbu tribun, renovaci areálu, neboť v době vzestupu manšaftu chtěl Gottvald, aby stadion v Drnovicích splňoval v té době platné předpisy UEFA pro mezinárodní utkání.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
