Mediální ohlédnutí za uplynulým týdnem nemůže Petr Žantovský začít jinak než kauzou prezidenta Miloše Zemana a jeho slovníku použitého v pořadu Hovory z Lán Českého rozhlasu. „Bylo o tom řečeno mnohem víc, než bylo třeba. Ve všech médiích je to krásné zástupné téma za skutečnou novinářskou práci, jak je u nás obvyklé a jak jsem si povšiml nejen u nás. Ale to je taková standardní nemoc, často si na ni stěžuju,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

K celé záležitosti lze prý dodat jen to, že všechno, co kolem ní bylo řečeno, má nějaké zájmové pozadí. „Stačí si všimnout toho, že si paní Němcová teprve nyní vzpomněla, že z pana prezidenta táhl při otevírání komory s korunovačními klenoty loni v květnu alkohol a že asi neměl virózu. Je zajímavé, že si na to vzpomněla právě teď, asi má trošku zpožděnou paměť,“ domnívá se mediální odborník, že to jsou všechno neklamné známky toho, že se jedná o nějakou kampaň.

Je s podivem, že Český rozhlas vysílá Hovory z Lán živě

„Ta má nějaký cíl a každý účastník kampaně hraje nějakou svoji hru. To je v pořádku, to tak chodí, to by nemělo nikoho překvapovat. Fakt je ten, že celá ta debata o překladu názvu té ruské provokatérské skupiny je úplně absurdní. A když se člověk podívá na výrazivo, jímž častuje veřejnost během svých rozhovorů pan Schwarzenberg, a to je aristokrat, tak se asi nerdí při výrazech pana prezidenta. Ty výrazy tady nebudu opakovat, ale jsou běžně dohledatelné ve veřejných zdrojích, tak si je najde každý, kdo chce,“ konstatuje Petr Žantovský.

Z mediálního hlediska ho zaujala čtvrteční informace, že se s prezidentem chce sejít generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. „Nevím, o čem budou hovořit, ale předpokládám, že by tam mělo zaznít toto: Pochybení je jednoznačně na straně pana Pokorného. Protože i když to vysílání bylo živé, a ne ze záznamu, což samo o sobě je s podivem, že na něco takového Český rozhlas přistoupil, ale mohla to být podmínka pana prezidenta, tak v každém případě od chvíle, co zazněla ta slova, tak pan Pokorný měl do toho živého vysílání – a pan prezident by ho jistě nepřerušil – vstoupit se svou reakcí,“ míní mediální analytik.

Moderátor se měl od výroku ihned jednoznačně distancovat

Moderátor Jan Pokorný měl podle něj právo i povinnost říci, že se tento způsob výraziva neslučuje s Etickým kodexem Českého rozhlasu ani se zákonem o Českém rozhlase z roku 1992. „Měl se od toho jménem Českého rozhlasu, který v tom okamžiku zastupoval, distancovat elegantně a jednoznačně. To, že to neudělal, bylo jeho pochybení. Byl asi zaskočen a překvapen, což ale znamená, že navzdory zralému věku a velké moderátorské zkušenosti je vlastně člověkem ještě dosti nezkušeným. Měl by se z této příhody poučit a příště na ni být připraven,“ doporučuje Petr Žantovský.

Po veřejnoprávním rozhlasu se nemůže vyhnout ani České televizi, kterou za uplynulý týden využil jako zdroj inspirace pro své hodnocení. „Zaujalo mě, jaké výrazy se v České televizi používají v různých souvislostech. Například když se debatuje o tom, že pan místopředseda sněmovny Filip odjel na pozvání místopředsedy ruské dumy Železňaka do Moskvy, tak pan redaktor Takáč, když kladl otázku, jak k tomu došlo, že schválení neprošlo příslušným poslaneckým výborem, ale že svolení k cestě dal sám předseda sněmovny Hamáček, použil výraz ´upekl si to´, míněno Filip s Hamáčkem,“ podivuje se mediální analytik.

Redaktor ČT použil termín vhodný pro relaci Ládi Hrušky na Nově

„To je takový velmi zvláštní výraz, jenž bych od redaktora veřejnoprávní televize, kterou si platím, nečekal. Nevím o tom, že by si pan Filip s panem Hamáčkem něco pekli, to patří spíše do relace Ládi Hrušky na televizi Nova. Ten tam občas něco peče, ale to je trošku jiný žánr,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Zaujalo ho také, když zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó při líčení aktuální problematiky kolem Islámského státu prohlásil, že turecké firmy od teroristů z Islámského státu pod diktátem trhu kupují kradenou ropu a tím jej financují.