„Noviny o mně píší, že neumím ujít ani deset metrů, tak jsem se teď prošel po vaší pěší zóně. A máte ji hezkou,“ začal svůj proslov Zeman. Následně pak hovořil i o domovském právu, kdy by mimo jiné mohli představitelé měst a obcí vybírat, kdo by směl být obyvatelem měst a obcí. Neopomněl také zmínit, že by lidem, kteří nechtějí pracovat, „sahal“ na sociální dávky. 

„Byl jsem teď v Excaliburu, což je perspektivní firma a mnoho občanů ze Šternberka a okolí v ní pracuje. Je to dobře. Přál bych si, aby se obnovila sláva českého zbrojního průmyslu. Jeden nejmenovaný politik v devadesátých letech řekl, že jsme mírumilovní, proto nebudeme vyvážet zbraně. Důsledkem bylo jen to, že zahraniční zbrojařské firmy obsadily námi uvolněné trhy. A tuto chybu je třeba napravit. I proto podporuji zbrojní průmysl,“ uvedl.

„Víte, kdo je největší zaměstnavatel ve Šternberku? Psychiatrická léčebna, která má pět set zaměstnanců. Excalibur Army je až druhý největší zaměstnavatel,“ podotkl pak závěrem svého úvodního slova. Jednoho z přítomných s červenou kartou se pak ještě zeptal: „Není vám tady smutno?“ Vysloužil si pak potlesk svých příznivců.

První z tazatelů Zemanovi sdělil, aby si doma poslechl píseň Jarka Nohavici Pane prezidente. „Jarka Nohavicu mám nesmírně rád. A nesmím ani naznačovat, ale možná se s ním potkám 28. 10.,“ sdělil v odpovědi Zeman. Bez ohledu na to, co tím myslel, je nutné dodat, že v den tohoto státního svátku se pravidelně udílejí státní vyznamenání.

Další dotaz směřoval k rasismu. „Česká společnost integrovala velmi dobře například vietnamskou komunitu. Jsou to lidé, kteří tvrdě pracují, jejich lidé mluví perfektně česky. Česká společnost víceméně integrovala i Ukrajince. Kdybychom byli rasisté, tak bychom je odmítli. To, že odmítáme diametrálně odlišnou muslimskou kulturu, není rasismus. A sluníčkářům už jsem několikrát vzkázal, aby si do svých domovů vzali nepřizpůsobivé a nechali je tam bydlet,“ řekl Zeman.

Řeč přišla i na pravomoce prezidenta. „Řeknu vám především jeden politologický poznatek. Každá instituce a každá funkce usiluje o rozšíření svých kompetencí. A je to vždy na úkor někoho jiného. Když je prezident přímo zvolen, tak by měl mít prezident větší kompetence, než když jej zvolí parlament,“ domnívá se Zeman. Podle jeho názoru by měla hlava státu mít zákonodárnou iniciativu. Zároveň by veto prezidenta mělo být přehlasováváno až 120 hlasy. „Jo a kdyby mně někdo nabídl doživotní prezidentství a diktaturu, tak bych to taky vzal,“ řekl rovněž Zeman.

Když se jej pak jeden tazatel zeptal na to, co říká na stav justice, tak se prezident rozhorlil. „Vyhrožoval jsem soudci, který zvrátil proces doktora Ratha. Tento soudce se provinil několika dalšími rozsudky, řeknu vám pouze jeden jediný příklad: Byla tříletá holčička, která z hladu vypila misku mléka. Její rodiče ji za trest ponořili do vany s ledovou vodou, nechali ji jíst její vlastní zvratky. A byli odsouzeni za vraždu. Tento soudce tento rozsudek zvrátil a překvalifikoval tuto vraždu té tříleté holčičky za trestný čin ublížení z nedbalosti. Což je stejné, jako když někomu dáte facku a praští se do hlavy. Mně vykládejte, co jsou průtahy soudních řízení. Kolik tunelářů běhalo či běhá po svobodě? Jestli je něco shnilého v tomto státě, ať je to případ Rath, případ Bakala a desítky dalších a dalších případů, tak je to česká justice,“ nebral si servítky.

Mladému školáku se pak svěřil, že má nejraději podzim a večery. „Strašně rád spím,“ podotkl. A hovořilo se i o koridoru Dunaj–Odra–Labe. Nejprve se obrátil do historie a zavzpomínal, kdo jej požadoval – například Karel IV. či Jan Antonín Baťa. 

„Krásný příklad české novinařiny. Kdyby se mně nevyzula bota, tak by o mém pobytu v Olomouci nebyla ani řádka. Jelikož se mně vyzula bota, bylo to téměř na všech prvních stránkách našich deníků. Posuďte sami, zda je vyzutá bota tak důležité téma,“ poznamenal Zeman ke včerejší nehodě na schodech krajského úřadu, kdy klopýtl. Zároveň sdělil i to, co mu říkala jeho žena. „Říkala: My jsme, Miloši, otočili pohádku o Popelce. Tobě upadl střevíc a já jsem ti ho nazula,“ řekl za smíchu přítomných.

Následně se pak prezident republiky podepsal do kroniky města Šternberka, připevnil pamětní stuhu prezidenta na prapor města a převzal dary od vedení města. „Nenechte se otrávit různými sluníčkáři, různými novináři a jděte k volbám. Vybírejte lidi, kteří v životě něco dokázali, ne lidi, kteří vám teprve teď budou slibovat, že něco dokážou, když je zvolíte,“ uzavřel.