„Nebýt strašného Hitlera, zabrání Sudet a odsunu sudetských Němců, bylo by vše normální. Nebýt těch zločinů, mezi Němci a Čechy vládnou dobré vztahy. Většina vašich představitelů před tím strká hlavu do písku, ale Benešovy dekrety jsou bezprávní a Němci, kterým bylo něco uloupeno, na to mají právo. S tím se nedá nic dělat. Většina z nich stejně už nic nechce, ale s některými zarputilými byste se měli vyrovnat. Právníci by to vyřešili,“ říká Zuzana Finger. Z bývalého Československa se přivdala do Německa a nyní krátce pracuje v Sudetoněmeckém domě v Mnichově. Stará se tam o etnologii, lidovou kulturu, tradice a zvyky sudetských Němců, takže vlastně folkloristiku.
Němci čistí od fašismu
„V kvalitní demokracii neexistuje kolektivní vina,“ doplňuje Finger. Dle ní se Němci očistili od fašismu a zlé historie v Evropě jedinečným způsobem. Třeba na Slovensku, kde se narodila, mají před sebou v tomto ohledu velké úkoly. „Slovenských fašistů bylo dost a napáchali mnoho zločinů. Hlavně na Češích a Židech. Z Německa by si měli brát vzor, jak se s tím vyrovnat,“ tvrdí. Evropská unie (EU) prý byla zkonstruována sice naivně a přehlížely se při tom všechny viditelné problémy, ale pořád lepší než samostatné státy. „Státy nejsou od Boha ani od věčnosti. EU dává velký prostor regionům, které jsou mnohem starší a účelněji uspořádané, neboť vznikaly z ekonomických zájmů,“ vysvětluje.
Do Mnichova se z Berlína přestěhovala za druhým manželem, ale město jí ještě nepřirostlo dvakrát k srdci. Nicméně bydlí na venkově v horním Bavorsku, kde jí to připomíná domov, takže je spokojená a denní dojíždění jí nevadí. Když v Sudetoněmeckém domě před nedávnem vypsali konkurz na místo referentky vlastivědy, přihlásila se a práci dostala. Přesný překlad funkce zní „pečovatelka o vlast“. Stará se o etnologii sudetských Němců, jejich kulturu, tradice a zvyky v místech, která jsou na podlaze vstupní haly Sudetoněmeckého domu v Mnichově, kde leží mapa Čech a Moravy, vyznačeny černě. Tedy na území dříve obývaném sudetskými Němci.
Češi památky zušlechťují
„Zatímco se hned po Sametové revoluci o různé kříže v polích, boží muka či některé pomníky v Československu starali převážně pamětníci z řad sudetských Němců, kteří do vlasti jezdili na výlety, dnes se to začíná obracet. O památky teď pečují hlavně Češi, což je skvělý vývoj,“ hodnotí kladně vývoj v bývalých Sudetech. „Častěji, než kdy jindy, dostávám žádosti od Čechů ohledně kontaktů na sudetské Němce, kteří byli z jejich kraje po válce odsunuti. Chtějí vědět, co tam tehdy bylo, co se tam dělo. Němci totiž sebou brali při odsunech veškeré kroniky. Je to prospěšné pro obě strany a dochází tak ke smíření,“ dokládá další poznatky z práce.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský