Proč se odmítla sněmovna ve středu zabývat projektem IZIP, nebo jak si stojíme v reformách ve vztahu k okolním státům a jak nás mezinárodní organizace hodnotí? Na to se například premiéra Petra Nečase tázali ve čtvrtek poslanci při interpelacích.

„Pohled mezinárodních institucí je veskrze pozitivní,“ odvětil Nečas poslanci z ODS, který chtěl vědět, zda si Česko vede dobře v době, kdy se Evropa stále potýká s ekonomickou a hospodářskou krizí.

„Pohled zahraničních institucí můžeme brát jako zpětnou vazbu a to bez ohledu, zda my sami jsme s reformami spokojeni nebo ne. Mezinárodní měnový fond uznává, že od loňského roku došlo k významnému pokroku při řešení střednědobých fiskálních problémů a potvrzuje, že další kroky vlády tímto směrem jsou oprávněné.“ odvětil Nečas.

"Mezinárodní měnový fond České republice doporučuje uzákonění fiskálních pravidel či vytvoření národní rozpočtové rady, což by mohlo pomoci vzniku fiskálních deficitů z důvodu existence volebního cyklu zamezit. Jsou to mimochodem věci, které vláda má ve svém programu a které prosazuje," řekl také.

Ratingová agentura Moody's podle něj navíc schvaluje opatření české vlády na výdajové a příjmové stránce. "Podle agentury to znamená pozitivní zprávu pro hodnocení českých úvěrových závazků. Zpráva agentury uvádí, že má Česká republika silné základy, potvrzuje důležitost pokračování reforem. Moody´s tedy chválí vládní snahu provádět odvážné fiskální úpravy, aby bylo dosaženo rozpočtové cíle snížení schodku i přes zpomalení hospodářského růstu,“ zdůraznil Nečas.

Podotkl ale, že MMF se obává u bank ve vztahu k jejich stabilitám vlivu matek na své dcery.  "V tomto směru je důležité udržovat adekvátní kapitálové rezervy tuzemských bank a zajistit správné řízení likvidity a rozdělení kapitálu. A přesně o to se staráme. Česká národní banka je v tomto ohledu velmi ostražitá," poznamenal a doplnil, že jinak výkonnost českého bankovního systému je podle fondu velmi dobrá. Rizikem je však mírné snižování ratingu bank. „Ale to je jen obava kvůli matkám,“ upozornil.

"Banky jsou spíše konzervativní, jsou silně kapitalizovány, mají slušné zisky a dostatek likvidity. Správa fondu také vítá úsilí České národní banky, úsilí o zlepšení požadavků na vykazování povinnosti bank a zintenzivnění sledování transakcí mezi matkami a dceřinými společnostmi." dodal.

Organizace OECD pak podle Nečase kvituje opatření z minulých let v oblasti snižování nákladů pro rozjezd podnikání i ukončování podnikání. "To znamená, že podnikatelům házíme pod nohy méně klacků, což je nezbytné v tomto trendu pokračovat. OECD rovněž oceňuje posílení soutěže v oblasti energetiky a komunikací," upozornil.

Finanční sektor v Česku je podle ministerstva stabilní

Právě dnes ministerstvo financí publikovalo Zprávu o vývoji finančního trhu v roce 2011, která analyzuje vývoj a nejdůležitější změny v jednotlivých sektorech finančního trhu v uplynulém roce, naznačuje očekávané trendy pro další období a shrnuje relevantní legislativní návrhy. Zpráva bude v nejbližší době předložena také  členům vlády pro informaci.

Co je ve zprávě uvedeno? „Finanční sektor v České republice, i přes nejistotu v eurozóně, prokázal svou stabilitu. Celkový objem prostředků použitelných na finančním trhu během roku 2011 vzrostl o 3,7 % na téměř 3,9 bil. Kč. Největší absolutní nárůst (o 118,9 mld. Kč) zaznamenala bankovní depozita, která představují 69 % prostředků na českém finančním trhu. Bankovní sektor tak potvrdil svou dominantní pozici, kterou ještě upevnil nárůstem bilanční sumy o 6,9 %. Poměr vkladů a úvěrů českého bankovního sektoru na úrovni 137 % je jednou z jeho silných stránek a ve srovnání s poměrem v ostatních zemích EU je vysoce nadstandardní,“píše se zde.

Také kapitálové vybavení bankovního sektoru dlouhodobě roste a udržuje se vysoko nad regulatorním minimem 8 %. Více než 15% kapitalizace představuje značný polštář pro krytí případných nečekaných ztrát bankovního sektoru.

Kauzu IZIP chcete vyšetřit, abyste odpoutali pozornost od Ratha

Ale vraťme se k interpelacím. Ladislav Šincl z ČSSD měl například dotaz k tomu, proč se snaží vláda zametat pod koberec kauzu IZIP. 

„Státní zastupitelství případu nevěnuje zdaleka takovou pozornost jako například kauze Davida Ratha obviněného z přijetí sedmimilionového úplatku. Dvě miliardy skončí v kanále a vy se tváříte, jakoby se nic nestalo,“ poznamenal Šincl. „Čeho se prosím tak bojíte?“ otázal se poté Nečase.

Premiér pak v odpovědi zmínil, že rozhodně nechce tuto věc bagatelizovat. „Jak řekl tady pan poslanec, je tady jedna pikantnost. Ale to je především pikantní v tom, že záměr vznikl za vlády ČSSD, kdy správní rada VZP byla jmenována sociálně demokratickou vládou. Byla to tedy ČSSD, kdo tady rozhodoval o klíčových krocích,“ odvětil premiér.

"Já tady nevidím jediný důvod, proč by věc neměla být vyšetřena běžnými prostředky. ČSSD chtěla jenom překrýt pachuť aféry pana Ratha podobnou aférou ODS," odvětil dále premiér.

Poslance Šincla se navíc optal, z jakých zdrojů čerpá informace, že státní zastupitelství v kauze IZIP nijak nekoná. "Jak víte, že orgány činné v trestním řízení nekonají? Já jsem přesvědčen, že pokud narazí na to, že byl někde porušen zákon, tak vědí, jak mají postupovat," řekl.

ČSSD požádala sněmovnu o zřízení vyšetřovací komise k případu IZIP ve středu. Návrh však vetovaly poslanecké kluby ODS a TOP 09. To sociální demokraty rozčililo a kvůli vzniklé situaci přerušili schůzi sněmovny na dvě hodiny.

V případu IZIP jde o 1,8 miliardy korun z peněz zdravotních pojištěnců VZP. Peníze měly směrovat na elektronizaci českého zdravotnictví. Jak se ukázalo, sloužily však také na vysoké odměny zaměstnanců IZIP. Ačkoliv jich bylo jen kolem deseti, ročně si podle informací ČSSD přišli na odměnách až na 60 milionů korun.

Za projektem stojí dva europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký, který ho založili v roce 2001. V době vytváření projektu byli poslanci Parlamentu ČR, Cabrnoch byl navíc člen správní rady VZP. Oba jsou podezřelí ze střetu zájmů.