Proto NPÚ zpracoval metodické vyjádření k posuzování záměrů na osazování fotovoltaických a jiných solárních zařízení na kulturních památkách a v památkově chráněných územích.

„Jsem rád, že se nám s Národním památkovým ústavem v relativně krátké době podařilo zareagovat na složité období energetické krize, války a dalších doprovodných jevů a otevřít diskusi nad dosud dlouhá léta do jisté míry tabuizovaným tématem. Naším cílem je sjednocení praxe na území celé České republiky, a to vše s maximálním respektem k ochraně hodnot kulturního dědictví,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.

Metodika, kterou Národní památkový ústav zpracoval, je výrazným posunem s přihlédnutím jak k potřebě reakce na aktuální energetické a ekonomické potřeby, tak k ochraně a předání kulturního dědictví dalším generacím.

„Věřím, že metodika NPÚ transparentně a dostatečně srozumitelně přispěje k objektivnímu posuzování možnosti umístění fotovoltaických systémů v památkově chráněných územích České republiky, která nerezignuje na ochranu kulturně-historických hodnot,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Metodické vyjádření reflektuje myšlenky obsažené již ve společném „Prohlášení k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb“ České komory architektů, Národního památkového ústavu a Státního fondu životního prostředí vydaného v roce 2009.

Metodické vyjádření zároveň reflektuje skutečnost, že jeho aktuálnost je omezená rychlostí technologického rozvoje i rozsahem zkušeností, na jejichž měnící se rozsah i hloubku bude potřeba průběžně reagovat; stejně jako na specifické či individuální situace.