Z toho 31,2 miliardy by mělo jít na investiční akce, což je o 1,5 miliardy více než vloni. Manažer drážní infrastruktury tak může pokračovat v naplňování svého plánu rozvoje do roku 2030.

Plán rozvoje do roku 2030 slouží k naplnění strategických cílů Správy železnic. K nim patří rozvoj a modernizace české železnice, například zvyšováním rychlosti a kapacity vybraných tratí nebo zlepšováním parametrů pro nákladní dopravu. Mezi další priority se řadí zvyšování bezpečnosti provozu na všech typech tratí, ať už zaváděním moderních technologií, nebo vyšším zabezpečením železničních přejezdů. Významným cílem je rovněž příprava výstavby vysokorychlostních tratí, což je jeden z úkolů v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého z dopravy. Ke splnění všech těchto úkolů bude potřeba vynaložit v následujících deseti letech okolo 500 miliard korun.

Z uvedené střednědobé strategie vycházejí i plány pro rok 2021. „Z pohledu staveb na železniční dopravní infrastruktuře vidíme letošní rok poměrně optimisticky. Probíhá celá řada velkých investičních akcí, u dalších významných staveb, které jsou aktuálně v závěrečných fázích projektové přípravy, budeme v nejbližším období vypisovat výběrová řízení,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Vybrané stavby s předpokladem uvedení do provozu v roce 2021:

• Elektrizace a zkapacitnění trati Uničov (včetně) – Olomouc
• Praha hl. n. – Praha-Hostivař
• Optimalizace trati Beroun (včetně) – Králův Dvůr
• Modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna
• Rekonstrukce žst. Sklené n. Oslavou
• Kolejové úpravy v žst. Žďár n. Sázavou

Celkem se letos dokončí modernizace 97 kilometrů tratí.

Současně hodlá Správa železnic zadat k realizaci či přímo zahájit řadu investičních akcí týkajících se modernizací tratí a stanic. K nejvýznamnějším patří:

• Zvýšení kapacity trati Týniště n. O. – Častolovice – Solnice
• Brno-Maloměřice St. 6 – Adamov, BC
• Adamov – Blansko, BC
• Ústí n. O. – Brandýs n. O. – původní stopa, BC
• modernizace dvou úseků na trati Praha – Kladno s odbočkou na LVH, konkrétně: Kladno – Kladno-Ostrovec a Praha-Bubny – Praha-Výstaviště
• Rekonstrukce železniční stanice Praha-Smíchov ETCS
• Mosty u Jablunkova – Dětmarovice
• Rekonstrukce stanice Vsetín areál HZS Nymburk

V letošním roce plánuje Správa železnic také zrekonstruovat na 200 přejezdů za téměř 2 miliardy korun, na velké části z nich dojde ke zvýšení zabezpečení. Celkem 40 křížení tak získá ke stávající světelné signalizaci také závory; ty se budou instalovat i na dalších 30 místech, která jsou dosud zabezpečena pouze výstražnými kříži. Zejména preventivní význam bude mít vybavení 8 přejezdů kamerovým systémem. Z hlediska bezpečnosti bude podstatné rovněž připravované zrušení 11 úrovňových křížení. K postupnému snižování jejich počtu by měly dále přispět legislativní úpravy, které nabyly účinnost od letošního roku.

Největší akcí opravného charakteru budou letos práce na trati Rumburk – Velký Šenov za 334 milionů korun. Jejich dokončení umožní odstranění rychlostních omezení pro moderní vozidla a tomu odpovídající zkrácení jízdních dob. Mezi významné se řadí rovněž opravy mezi stanicemi Kryry a Vroutek na Lounsku (190 milionů korun) nebo na dvoukolejném úseku Bystřička – Jablůnka na Vsetínsku za 173 milionů korun. Pokračovat bude rovněž rozsáhlá oprava trati Horažďovice – Žichovice.

Správa železnic bude pokračovat v realizaci opatření v souladu se schválenou Koncepcí zvyšování bezpečnosti na tratích se zjednodušeným řízením drážní dopravy. Letos plánuje takto upravit následující tratě, popřípadě traťové úseky:

• Studenec – Velké Meziříčí
• Havlíčkův Brod – Humpolec
• Chrudim – Borohrádek
• Studénka – Bílovec
• Březnice – Blatná
• Nepomuk – Blatná
• Zadní Třebaň – Liteň

Výraznou proměnou projde řada výpravních budov. Na pražském hlavním nádraží bude letos dokončena rekonstrukce fasády Fantovy budovy, na kterou naváže první etapa prací v interiéru tohoto historického objektu. Po dokončení projektu začnou vlastní stavební práce také na rozsáhlé výpravní budově v Pardubicích. Rozběhnou se rovněž rekonstrukce dalších objektů, např. v Táboře, ve stanici Opava západ a v Plzni na hlavním nádraží a na Jižním Předměstí.

Pokračovat budou rekonstrukce nádražních budov v Berouně a v Českých Budějovicích. Dokončí se architektonicky zajímavý objekt v Havířově. Pokračovat bude rovněž přechod na dálkové řízení provozu. V roce 2021 dojde k přepnutí traťového úseku Praha-Uhříněves – Praha-Hostivař do řízení z Centrálního dispečerského pracoviště (CDP) Praha. Celková délka tratí řízených z CDP Praha se tak letos zvýší na 522 km, z CDP Přerov se pak ovládá provoz na dalších 550 km tratí.

V rámci projektu Zavedení postrkové a přípřežní služby bude na CDP Přerov zřízeno pracoviště dispečera pro poskytování této služby Správou železnic nákladním dopravcům, a to na traťovém úseku Brno-Maloměřice – Kutná Hora hl. n.