Podle organizace AEOI má dojít k slavnostnímu položení základního kamene v nejbližší době. V listopadu 2015 uvedl ruský ministr energetiky Alexandr Novak, že výstavba JE Búšehr 2 vyjde na téměř 11 miliard dolarů. Tato suma podle něj odpovídá běžné ceně elektrárny s dvěma bloky ruské konstrukce.

Výstavba dvou bloků jaderné elektrárny Búšehr 1 byla zahájena v roce 1975 německou společností Kraftwerk Union. Islámská revoluce a neuhrazené platby z íránské strany však znamenaly přerušení tohoto projektu, kdy první blok byl téměř dokončen a na druhém bloku byla hotova asi polovina stavebních prací. V roce 1995 byla podepsána smlouva s Rosatomem o dokončení prvního bloku za použití moderního reaktoru, ale využití co největšího množství již dodaných komponent. Odborníci ze společnosti Atomstrojexport, která se v rámci Rosatomu zabývá exportem ruských jaderných technologií, tak spojili původní západní technologie s moderními ruskými – zařízení tohoto bloku je ze 40 % ruského původu, z 24 % německé a z 36 % íránské výroby.

První blok elektrárny Búšehr byl uveden do komerčního provozu v roce 2013, má reaktor VVER-1000 a je modifikován pro provoz v seismicky aktivní oblasti. Je projektován tak, aby vydržel devátý stupeň stupnice MSK-64 z celkových dvanácti stupňů, přičemž v provozu může být až do šestého stupně.

Kontrakt na stavbu dvojice nových bloků byl podepsán mezi Íránem a Ruskem v listopadu 2014. Podle něj mají být postaveny bloky s reaktory VVER-1000 již bez využití původních zařízení a budov rozestavěného bloku. Generálním dodavatelem bude opět Atomstrojexport a generálním projektantem Atomprojekt, také součást struktury Rosatomu.

Podle plánů má být fyzikální spouštění prvního nového bloku zahájeno v letech 2024 a druhého v roce 2026. Uvedení do komerčního provozu a předání zákazníkovi má proběhnout v letech 2025 a 2027. Íránská vláda plánuje spojit tyto bloky s odsolovacími stanicemi, takže by mohly v budoucnu poskytovat až 20 % pitné vody pro město Búšehr.

Mezi dodavateli prvního bloku by mohla být i česká strojírenská firma ZVVZ Milevsko.

„Dodávkám zařízení do jaderných elektráren se věnujeme dlouhodobě, a proto v nové éře nelze pominout ani rozšíření Búšehru. Nejdříve ale musí český parlament zrušit zákon z roku 2000, který nám to zakazuje," říká Miloslav Mácha, generální ředitel holdingu ZVVZ GROUP. Ten přitom prostřednictvím své dceřiné společnosti ZVVZ-Enven Engineering průběžně jedná s ruským Rosatomem o zařazení mezi jeho dodavatele a možnost účastnit se i dalších podobných projektů.