Lokální středně velké průmyslové firmy začínají bojovat o svoji budoucí existenci a bez jakékoliv státní podpory vytvářejí neformální uskupení se společným rozpočtem, ze kterého financují rozvoj technických dovedností na místních základních a středních školách a v některých případech dokonce i na mateřských školách. Bez dotačních titulů a angažovanosti státu tak začíná fungovat spolupráce na bázi firmy-školy-město-asociace.

Rozšíření praktické výuky v moderním provedení na základních školách a jasná vládní strategie v duálním vzdělávání byly hlavními tématy Rady řemeslných cechů pod vedením AMSP ČR na nedávném setkání s předsedou vlády Andrejem Babišem. O tom, že se jedná o navýsost aktuální témata spojená jak s udržením profesních živností, tak s existencí průmyslových firem, svědčí fakt, že regionální firmy již na nic nečekají a samozvanou aktivitou, bez koruny dotace či angažovanosti státu, začínají samy ze svých zdrojů podporovat základní a střední školy v oblasti technických oborů.

Příkladem je společenství firem z lanškrounska, kde firmy nečekaly na státní programy a samy se rozhodly podporovat technické vzdělávání již od základních škol a zajišťovat si tak přísun kvalitních technicky vzdělaných zaměstnanců, a to v úzké spolupráci s vedením města Lanškroun. Firmy dodaly do všech základních a středních škol v Lanškrouně mikropočítače, školy vybavily 3D tiskárnami a společně připravují podporu moderně pojaté praktické výuky s novými technologiemi. Dalším krokem bude spolupráce s místními mateřskými školami. Ze společných zdrojů pořádají tematické soutěže pro základní školy, technické festivaly a snaží se přirozenou formou zaujmout děti k praktické činnosti.

Jana Slováková z rodinné výrobní firmy KOMFI, která je jedním ze členů společenství lanškrounských podniků, k tomu dodává: „Spolupráce probíhající na úrovni „město – firmy – školy – asociace“ je ze všech stran vnímána velmi pozitivně. Individuálně podporujeme školy a různé vzdělávací akce už několik let. Z činnosti společenství firem těží opravdu všichni a ostatní regiony nám mohou závidět. Příkladem je soutěž Microtela, kde více než stovka dětí základních škol soutěží jak v jednoduchých řemeslných činnostech, tak v dovednostech spojených technologiemi 4.0. Nečekaně vysoká účast dětí v nultém ročníku soutěže nás utvrzuje v tom, že podporujeme technické vzdělávání správným způsobem: přibližujeme dětem svět vědy a techniky zábavnou a hravou formou, a především, vzbuzujeme v nich přirozený zájem o techniku a vzdělání.“

„Podpora společenství firem je napříč celým vzdělávacím systémem, od mateřských škol po střední školy, bez ohledu na zřizovatele. Hlavním cílem je podněcovat co nejvíce talentovaných žáků k odhalování a rozvíjení tvůrčích schopností prostřednictvím řešení konkrétních vědeckých a technických projektů. Spolupráce firem a škol má smysl a úspěch lanškrounských žáků a zvýšený zájem o technické kroužky to jen potvrzuje,“ uvedl starosta města Radim Vetchý.

AMSP ČR dlouhodobě prosazuje obnovení praktické výuky na základních školách, a to v kombinaci s novými technologiemi. Po obnovení moderních dílen, kterým by se mohl stát technologicky pojatý současný předmět prvního i druhé stupně ZŠ „Člověk a svět práce“ je velká poptávka jak ze strany podnikatelsko-ekonomické, tak ze strany veřejné. Podle březnového průzkumu, který pro AMSP ČR připravila výzkumná agentura Ipsos, je pro znovuzavedení praktické výuky jakožto povinného předmětu 93 % veřejnosti a devět lidí z deseti je přesvědčeno, že se díky dobře pojaté praktické výuce zvýší zájem o technické obory.

Duální vzdělávání je dlouhodobě tématem všech vlád, zatím žádná ale nedokázala školy, municipality, firmy a asociace koncepčně a napříč regiony propojit. Nadějná byla aktivita Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) „Pospolu“ podpořená evropskými fondy. Výsledkem projektu „Pospolu“ byl první ucelený návod, jak ke spolupráci přistoupit, vycházející z aktivity, kterou v praxi ověřila síť 38 škol a 115 aktivních zaměstnavatelů, firem i dalších subjektů. Projekt byl ale ukončen v roce 2015 a od té doby je jakákoliv systémová podpora spolupráce škol a praxe minimální.

Například v Německu, kde má duální vzdělávání více jak stoletou historii je ročně vzděláváno více jak 1,5 milionu žáků, přičemž třetina z nich uzavírá s podnikem smlouvu o vzdělávání. Duální vzdělávání probíhá jak v oblasti průmyslu, tak zemědělství, řemesle, obchodu nebo službách, celkem v 350 oborech, zabezpečujících 20 tisíc profesních činností. Po ukončení vzdělání přitom nevzniká povinnost pro studenta začít u firmy pracovat ani pro podnik povinnost žáka zaměstnat, vše je na dobrovolné bázi.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR shrnuje: „O podpoře profesí pouze mluvíme, občas se i něco podaří, ale nedokážeme na vládní úrovni problematiku systémově uchopit. Neexistuje zde propracovaná strategie provazující zapojení podniků, samospráv a základních, středních a vysokých škol. Vše děláme nahodile, podle toho, kde, co, kdo vylobuje nebo kde je aktuálně největší problém. Tím ale systém nevytvoříme. Jsme závislí na průmyslu a pokud nezačneme budovat ucelenou vzdělávací infrastrukturu podporující technické obory, profese a řemesla, budeme mít velký problém. To, že aktivitu přebírají víceméně na samizdatové úrovni firmy, je na jednu stranu dobrá zpráva, ale současně velmi špatná vizitka našeho státu.“