Zároveň byl prodloužen i termín pro příjem žádostí výzvy č. 51, která je zaměřena na revitalizace vodních toků vyplývající z plánů dílčích povodí.

Chovatelům hospodářských zvířat pomohou finance z Operačního programu Životní prostředí  chránit stáda před velkými šelmami, jako jsou vlk, rys a medvěd, a také chovy drůbeže před jestřáby.

„Zkušenosti z Německa či Beskyd ukazují, že v  krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy.  Je ale potřeba s jejich přítomností počítat a přizpůsobit jí způsob chovu hospodářských zvířat. Chovatelé sice jsou dotacemi podporováni již nyní, ale ti, kteří žijí v oblastech s výskytem velkých šelem, mají při ochraně svých stád vyšší náklady. Rozhodli jsme se jim proto pomoci, aby bylo pro ně bylo jednodušší svá stáda zabezpečit. Dostat mohou až 80 % nákladů,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.

„Tradiční ochranou hospodářských zvířat na pastvině je trvalá přítomnost velkého pasteveckého psa nebo pastevce u stáda  - vyplatí se zejména při chovu většího počtu ovcí nebo koz. Drobnějším chovatelům doporučujeme, aby svá hospodářská zvířata (ovce, kozy či mladý skot) hlavně na noc řádně umístili například do pevného objektu nebo do vyšší, nejlépe dvojité ohrady v blízkosti domu, je-li to možné. Osvědčuje se také připevnění barevných pruhů látky, takzvaných zradidel, na ohradu,“ popisuje Pavel Pešout.

110. výzva z Operačního programu Životní prostředí je určena na investiční výdaje, které chovatelům pomohou předcházet škodám na hospodářských zvířatech. Žádat o ně mohou podnikatelé i fyzické osoby podnikající v oblasti zemědělské prvovýroby. Minimální výše přímých realizačních výdajů projektu je 100 000 korun bez DPH [1].

Pro naši krajinu jsou důležitá jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat.

„Pokud velké šelmy způsobí škody na hospodářských zvířatech, operativně je řešíme. Naši pracovníci je přímo na místě posuzují, aby měl majitel nárok na náhradu škody. S chovateli jednáme, vysvětlujeme jim, jak stáda zabezpečit, k zapůjčení pro okamžité řešení jim nabízíme také elektrické ohradníky,“ dodává Pavel Pešout.

Poznámky:

[1] Mezi způsobilé výdaje patří například síťový elektrický ohradník nebo zdvojený elektrický ohradník (vodič) včetně zdroje a jeho příslušenství, zdvojení pevné ohrady nebo doplnění o elektrický ohradník, zradidlový ohradník, pořízení fotopastí a dále pořízení vycvičeného psa pasteveckého plemene. Štěně psa pasteveckého plemene a jeho následný výcvik je možné hradit pouze za předpokladu, že tyto náklady žadatel povede v účetnictví jako investiční náklad. Osobní náklady na pastevce nejsou způsobilým výdajem.

V případě prevence škod způsobených jestřábem jsou způsobilým výdajem sítě nad výběhy drůbeže. Výše uvedené náklady jsou hrazeny pouze žadatelům působícím v oblastech s doloženým výskytem vyjmenovaných zvláště chráněných druhů živočichů nebo je doložen záznam z místního šetření příslušného orgánu ochrany přírody prokazující výskyt (dle zákona č. 115/2000 Sb.).

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zprostředkujícím subjektem pro PO 4, odpovídajícím za příjem a hodnocení žádostí. Projekty doporučené k podpoře jsou pak dále administrovány Státním fondem životního prostředí ČR.