V nevelké přírodní rezervaci Ostrůvek na Tachovsku v chráněné krajinné oblasti Český les bylo objeveno 90 druhů lišejníků [1] a hned dva vzácní brouci [2].

Ostrůvek je dosti nenápadné, těžko přístupné a neprozkoumané území nedaleko Lesné a cílem bádání se stal až v posledních letech při mapování vybraných druhů rostlin a živočichů, organizovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR [4].

O senzaci se tak postaral Ondřej Peksa, lichenolog Západočeského muzea v Plzni, když odevzdal výsledky svého průzkumu z roku 2019. Na území rezervace objevil kryptovku Gyalecta ophiospora – druh dosud z ČR neuváděný. Výčet nálezů vzácných lišejníků v rezervaci Ostrůvek tímto zdaleka nekončí. Namátkou jmenujme papršlici bělohlavou (Lecanactis abietina), která obrůstá báze starých smrků a jedlí. Zajímavá je i houboplodka krvavějící (Mycoblastus sanguinarius), která se vyskytuje v přirozených horských lesích a v rezervaci Ostrůvek našla zalíbení v koruně buku.

„Téměř čtvrtina zde nalezených druhů lišejníků patří na červený seznam do různých kategorií ohrožení,“ píše Ondřej Peksa ve své zprávě. Dalších 19 druhů je evidováno v databázi DaLiBor [3]. „Území rezervace Ostrůvek má skutečný pralesovitý charakter a je klíčovým útočištěm původních lišejníků Českého lesa,“ shrnuje Ondřej Peksa.

Rezervace přinesla překvapení také z říše hmyzu: entomolog Zdeněk Papoušek zde objevil malou, ale stabilní populaci ohroženého střevlíka Ullrichova poddruhu rhilensis, jehož areál rozšíření zahrnuje Balkán, Maďarsko, Rakousko a právě Tachovsko v Českém lese. Podobně nečekaný a neméně potěšující byl nález chladnomilné mandelinky Cryptocephallus pallifrons, která poslední dobou z neznámých důvodů mizí napříč evropským kontinentem. Příčinou bohatství místní flóry lišejníků a fauny bezobratlých je mrtvé tlející dřevo v různé fázi rozkladu. Na mrtvém dřevě zde existenčně závisí brouci příznačně pojmenovaní dřevomilové. Z jejich zástupců zde Papoušek našel druhy Xylophilus corticalis a Hylis cariniceps, kteří jsou kriticky ohroženými druhy červeného seznamu [2].

„Ojedinělá lokalita se zachovala hlavně proto, že podmáčený terén znemožnil těžbu a odvoz dřeva. Les uvnitř rezervace je dnes ponechán přirozenému vývoji. Režim péče s přirozeným procesem obnovy lesa a dostatkem mrtvého dřeva by měl být nadále zárukou zachování přirozeného stavu území, a tím i vzácných druhů,“ dodává Zuzana Blažková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.