Rysi, vlci a medvědi jsou nedílnou součástí karpatské přírody a mají klíčový význam pro fungování lesních ekosystémů. Tyto chráněné šelmy potřebují k životu rozsáhlé území. Úbytek nezastavěné krajiny a intenzivní automobilová doprava jim však stále více brání v pohybu mezi jednotlivými horskými celky. Přitom zachování průchodnosti krajiny je pro přežití velkých savců zásadní. Konkrétně v CHKO Beskydy by zdejší málo početné populace rysů, vlků a medvědů nemohly dlouhodobě existovat bez doplňování o další jedince přicházející ze Slovenska a Polska. Významnou pomoc ze strany člověka představují stavby mostů pro bezpečný přechod zvěře (tzv. ekodukty) přes frekventované silnice v místech jejich křížení s migračním koridorem -  dva takové objekty jsou navrženy v Jablunkovském průsmyku,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Pobytové znaky rysa (stopy, vzácně kořist) byly pozorovány v Moravskoslezských Beskydech, Veřovických vrších a Javorníkách. V posledních letech se rys opět pravidelně vyskytuje také ve Vsetínských Beskydech. V termínu mapování se podařilo některé jedince zachytit i na fotopastech. Ačkoliv loni byl rys zjištěn i ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí CHKO Beskydy, letos se ho tam prokázat nepodařilo. Naopak na fotopastech Hnutí DUHA byl v termínu mapování zdokumentován rys v Hostýnských vrších. Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje. Podle dlouhodobého monitoringu (fotopasti, telemetrie, pobytové znaky, analýza DNA, se v zimě v Beskydech zdržovalo sedm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybovalo šest rysů. Někteří pravidelně přecházeli i do Vizovických vrchů.

Výskyt vlků byl během “sčítání“ potvrzen v Javorníkách a v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Vlci se v CHKO Beskydy vyskytují častěji než dříve. Zasahují sem aktuálně 3 vlčí smečky, a to aktivitou celoroční (1 smečka) nebo alespoň během několika měsíců v roce. Kromě vlčích smeček se tu vyskytuje jeden vlčí pár a minimálně jeden vlk samotář. Vyjádřeno čísly - v CHKO Beskydy se objevuje v průběhu jednoho kalendářního roku asi 20–25 vlků. Z tohoto počtu se tu pouze asi 10 zvířat vyskytuje celoročně, z toho jsou jen 4 rezidentní dospělí. Mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy - ve Slezských Beskydech se pak během letošní zimy pohybovali asi 3 vlci. Na opačné straně, na západě Beskyd, přechází jeden vlk mezi CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy.
Medvěd hnědý se v posledních letech objevuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. Přítomnost této šelmy byla na moravsko-slovenském pomezí v Javorníkách zaznamenána naposledy koncem října loňského roku. V době “sčítání“ se na pobytové znaky medvěda nepodařilo narazit.

„Velké šelmy však někdy způsobují  konflikty (např. škody na hospodářských zvířatech) a získávají tak značnou pozornost všech obyvatel Beskyd i jejich návštěvníků. Vzhledem k obavám lidí z přítomnosti šelem je zapotřebí mít o jejich pohybu co nejvíce poznatků. Pobytové nálezy využíváme pro podporu výkonu státní správy v ochraně přírody i pro vymezování klidových oblastí jak pro velké šelmy, tak i pro všechny ostatní velké savce,“ doplňuje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

„Díky velkému zapojení mapovatelů se i letošní rok podařilo získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů na moravsko- slovenském pomezí. Mezi nejcennější údaj letošního “sčítání“ patří potvrzení výskytu rysa v Hostýnských vrších, které se nachází už mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy. Monitoring šelem probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti. Svá pozorování nám mohou lidé zasílat na e-mail stopy@selmy.cz,“ uzavírá Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.

Při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové - vydra říční, bobr evropský, jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, datel černý, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní, káně lesní, krkavec velký.  Z běžnějších obratlovců byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní, veverka obecná. Z menších šelem byly na mnoha místech pozorovány stopy lišky obecné, méně často stopy jezevce lesního, kuny lesní, kuny skalní a lasice hranostaje.

Stejně jako v předešlých letech mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala opět ve spolupráci s Hnutím DUHA.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Záznamy o výskytu velkých šelem a jejich pobytových znaků může každý zadávat pomocí mobilní aplikace BioLog (ZDE a ZDE).