Brdská příroda sice byla dlouhá léta veřejnosti nepřístupná, stále se však jedná o krajinu, kde se vždy určitým způsobem hospodařilo, a mnohá brdská zákoutí a ikonické pohledy by bez lidské péče zanikly. V roce 2018 tak bylo na péči o CHKO Brdy čerpáno z Programu Péče o Krajinu celkem více jak 2,5 miliónu Kč.Naprostá většina, tedy 2,1 miliónu Kč, byla věnována na péči o bezlesí. Na Hrachovišti, Felbabce, Vystrkově a u Padrťských rybníků se dál pásly ovce, kozy a krávy. Pastva je jedním z finančně náročnějších způsobů péče, protože zvířata jsou na lokalitách od jara do podzimu a potřebují pravidelnou každodenní kontrolu a čerstvou vodu, která na místě chybí. Zároveň je také třeba pást louky pravidelně, pouze jednorázová pastva by neměla žádoucí účinek, například na potlačení třtiny křovištní. Proto byl na pastvu vynaložen téměř 1 mil. korun.

Druhou největší položkou (600 tisíc korun) byly seče, které se týkaly nejen bývalých osídlených míst ve středních Brdech, jako je právě Hrachoviště či okolí Padrťských rybníků, ale i řady podmáčených luk na okrajích CHKO v okolí Drahlína, Hutí pod Třemšínem, Nových Mitrovic, Trokavce či Strašic. Tyto podhorské louky nejsou klasicky zemědělsky obhospodařovány kvůli vysoké hladině spodní vody a díky tomu se na nich zachovala řada lučních květin, které jinde nenajdeme. Nemůžeme ale jen nečinně přihlížet a je třeba louky nechat posekat ručně.

Na výřezy náletových dřevin pak šlo celkem 500 tisíc korun. Zčásti se pokračovalo v nekonečném boji s křovím, například na Vystrkově, ale více než polovina této částky padla na výřezy náletů smrku a břízy na dopadových plochách Tok a Jordán. Vřes nemá rád stín pod vzrostlými stromy a tak je třeba nahradit vojenské střelby motorovými pilami.

Ale i do lesa byly investovány dotační prostředky. Na podporu výsadeb melioračních a zpevňujících dřevin, zejména pak buku, jedle či olše, a to včetně oplocení na ochranu před zvěří, bylo v minulém roce určeno 400 tisíc korun. Tato částka je výrazně nižší, než peníze investované do bezlesí, přestože rozloha lesa je v Brdech převažující. Toto rozložení ale odráží i současnou situaci v lesnictví, kdy naprostá většina činnosti se zabývá obranou proti kůrovcové kalamitě.

Kromě luk, pastvin a lesů se nezapomnělo ani na živočichy nebo návštěvníky. Na Hrachovišti byly za 30 tisíc vybudovány nové tůně a přes 70 tisíc bylo věnováno návštěvnické infrastruktuře – zaměřování a značení hranic MZCHÚ nebo výroba informačního panelu pro evropsky významnou lokalitu Hrachoviště. Zase to Hrachoviště, že? Nu, koneckonců je to jedna z nejzajímavějších a druhově nejvýznamnějších lokalit, která si zaslouží cílenou péči a obnovu. Však se také nejen krajinářsky zlepšuje, oproti stavu v roce 2016 vypadá již mnohem lépe a cílové populace rostlin i živočichů se zde zachovávají.

Na závěr tohoto ohlédnutí za uplynulým rokem pak stojí za zmínku, že 3/5 celkové částky byly vyplaceny jako dotační prostředky vlastníkům pozemků. Jakkoli Vojenské lesy a statky a Arcibiskupství pražské jsou zde majoritními vlastníky, nejedná se jen o ně. I řada dalších soukromých vlastníků má zájem spolupracovat s ochranou přírody, což je jen dobře.