„Výstava a doprovodné programy ukazují jiný pohled na dobu Václava IV., kterého soudobé říšské prameny a dodnes i část historické obce považují za panovníka neschopného, zodpovědného jak za náboženské a společenské napětí v českém království před vypuknutím husitské revoluce, tak za krizi vztahů k říši i k papežskému stolci,“ vysvětluje spoluautorka výstavy Klára Benešovská z Ústavu dějin umění AV ČR a dodává: „Umění jeho doby v českých zemích představuje přitom vrchol ve výtvarné kvalitě i spektru námětů a nových, netradičních přístupů. Některé z nich následovala soudobá evropská tvorba, mnohé ale předešly svou dobu a zůstaly nepochopeny. Nejen k nim má výstava přitáhnout pozornost.“

Prvním okruhem expozice IMAGO/IMAGINES. Společnost za Václava IV.: výpověď umění je specifická architektura Václavových rezidencí. Jejich výjimečnost nespočívala v bohatství a složitosti architektonických forem, ale naopak v rafinované jednoduchosti, zakódované v konfliktu nepravidelného půdorysu s ideálně pravidelnou klenbou. To se pokouší přiblížit jak architektonické řešení vnitřního prostoru výstavy, evokující prostor kaple z hradu Krakovce, tak modelové rekonstrukce původního vzhledu kaplí Vlašského dvora v Kutné Hoře a hradu Krakovce na videích.

Mimořádné kamenosochařské práce pozdní fáze svatovítské huti dokládají vybrané figurální a listové konzoly z opěrného systému katedrály. Pozoruhodnou osobnost tzv. Mistra Krumlovské madony připomíná socha sv. Kateřiny z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Sepětí stavitelského mistrovství pražské katedrální huti se zlatnictvím demonstruje monstrance ze Sedlce, zatímco desková malba Březnické Madony, zhotovená na přímou objednávku Václava IV., ukazuje specifické postavení byzantských ikon v tehdy se rodícím sporu o oprávněnost náboženského obrazu vůbec.

„Vzory typů zobrazování Krista, Panny Marie a světců spolu s bohatým rejstříkem lidských tváří poznamenaných emocemi, grimas a motivů ze zvířecí říše představuje tzv. Ambraský vzorník – dílenská pomůcka či možná jakési propagační ,portfolio‘ tehdejšího malíře,“ doplňuje spoluautor výstavy Jan Klípa z téhož pracoviště.

Do „záhadných“ obrazů v iluminovaných rukopisech Václava IV. uvádějí ukázky faksimilií Bible Václava IV. Progresivní výtvarné inovace lze obdivovat rovněž ve faksimiliích Mandevillových divu° světa či slavného Martyrologia z Gerony. Mimořádné a dosud ne zcela jednoznačně vysvětlené obsahy těchto výjimečných rukopisných iluminací přibližují zasvěcené texty Milady Studničkové z Ústavu dějin umění AV ČR.

„Zejména na příkladech umění spjatého přímo s osobou krále a s členy jeho dvora – což jsou právě v první řadě iluminované rukopisy – chce výstava přiblížit komplikovanou osobnost Václava IV.,“ doplňuje Klára Benešovská.

Pro výstavu vznikl také dokument o kostele sv. Jakuba Většího v Libiši s dochovanými nástěnnými malbami v interiéru z doby Václavovy vlády. Výklad Ondřeje Faktora z Národní galerie přibližuje divákovi, jaká byla dobová výpověď obrazů – „imagines“ – dochovaných v autentickém sakrálním prostoru.

Koncept expozice vychází z grantového projektu Imago, Imagines: Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí ve středověku v českých zemích, který skončil na konci roku 2017. Jeho výstupem bude publikace, která vyjde v Nakladatelství Academia. Na projektu pracoval početný kolektiv medievistů-uměleckých historiků z Ústavu dějin umění AV ČR a různých mimoakademických institucí.

Realizaci podpořila Strategie AV21 z výzkumného programu Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. Více o něm také v časopise A / Věda a výzkum.

Komentované prohlídky s autory výstavy:

18. září 2019 v 16:30 hod. s Klárou Benešovskou (Ústav dějin umění AV ČR)
16. října 2019 v 16:30 hod. s Janem Klípou (Ústav dějin umění AV ČR)
23. října 2019 v 16:30 hod. s Miladou Studničkovou (Ústav dějin umění AV ČR)