A proč? „V těchto místech je poměrně hluboká půda, na níž roste kostřava žlábkovitá.

Daří se jí tak moc, že celý povrch zaroste a nezbude žádná holá půda, kterou ke svému životu potřebuje spousta druhů,“ vysvětluje zoolog Správy CHKO Pálava Pavel Dedek. „Patří mezi ně třeba pavouci stepník moravský nebo sklípkánek pontický, kteří potřebují přehlednější terén k úspěšnému lovu, brouci kozlíčci nebo majky a svižníci, či stovky druhů samotářských včel a vosiček, které si právě na holé půdě zakládají hnízda.“

Nově umístěný panel obsahuje popsanou panoramatickou fotografii, turistům tak napoví, jak se jmenují vrcholky, které z jihovýchodních svahů Děvína uvidí. A výhled odsud stojí za to: od vrcholů Bílých a Malých Karpat přes blízkou Milovickou pahorkatinu či charakteristickou Děvínskou Kobylu nad Bratislavou po první alpské vrcholky v Rakousku.

Zatímco tady pohyb po volné ploše pomáhá, jinde ale škodí. „Rozrušení drnu je potřebné na místech s hlubší půdou a zapojeným porostem. Tam, kde je půda mělká a skalnatá, chození mimo stezky naopak vadí,“ upozorňuje vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet. „Příkladem takových míst jsou třeba vrcholové skály na Děvíně, Svatém kopečku nebo Kočičí skále. Žádáme proto turisty, aby i nadále chodili jen tam, kde to je povoleno – omezení pohybu mají vždy svů důvod,“ dodává.