Postupně směřovat k tomu, aby se les v národních rezervacích samovolně vyvíjel, a proto již nyní nechávat jejich významné části trvale přírodním procesům.  A v těch místech, která zatím citlivé zásahy proti kůrovci potřebují, je při respektování přísných podmínek umožnit. Všechno dřevo nechávat na místě. Kácet kvůli bezpečnosti kůrovcem napadané stromy podél turistických cest. To jsou hlavní principy, ze kterých Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Jeseníky, vychází při rozhodování o tom, jak přistupovat k žádostem lesních hospodářů o asanaci kůrovcem napadených stromů v národních přírodních rezervacích.

Letos vydala AOPK ČR čtyři rozhodnutí, která umožňují zásahy proti kůrovci v části čtyř národních přírodních rezervací. Proti některým z nich se odvolal jak žadatel, tedy Lesy České republiky, s. p., které vyžadovaly intenzivnější zásahy, tak i některé nevládní organizace. Ministerstvo životního prostředí nyní tři rozhodnutí zčásti zrušilo a vrátilo k novému projednání, konkrétně výjimky týkající se NPR Praděd, NPR Králický Sněžník a NPR Šerák-Keprník. AOPK ČR má více specifikovat, z jakých dat při svém rozhodování vycházela a rozhodnutí podrobněji odůvodnit.

„Máme stejný cíl, ale s některými nevládními organizacemi se rozcházíme v tom, jak rychle mají být lesy v jesenických národních přírodních rezervacích kompletně bezzásahové. Vždycky bereme v úvahu široké spektrum hledisek: přírodovědnou hodnotu lesních porostů v jednotlivých územích, jejich historický vývoj i současný stav, ale také aktuální vědecké poznatky o horských smrkových lesích. Podle těchto kritérií jsou národní přírodní rezervace rozděleny do tří pásem. Ta nejcennější zůstávají bez lidského zásahu již dnes, vybraným segmentům ještě určitou dobu citlivé zásahy určitě prospějí. Kupříkladu většina lesů v NPR Praděd je dnes již ponechána bez lidské intervence. Další místa k tomu postupně směřují,“ uvádí Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Asanaci kůrovce při stanovení přísných omezujících podmínek AOPK ČR umožňuje především proto, aby se rozpad lesů v určitých částech rezervací co nejvíce zpomalil, a také proto, aby zde ve srovnání s jejich současným stavem mohl v budoucnu růst les druhově pestřejší.

V porostech, kde je proti kůrovci umožněno zasahovat, jsou povoleny buď vyloženě nebo převážně šetrné metody asanace kůrovce jako např. odkorňování nastojato stojících stromů bez kácení, stromy polámané či vyvrácené větrem zpravidla nejsou odvětvovány ani nijak kráceny. Největší stromy jsou při napadení kůrovci i zde ponechávány bez zásahu. To, že dřevo zůstává na místě, je v národních přírodních rezervacích samozřejmostí.