Zdravé stravování je častým tématem mnoha diskuzí a polemik. Cílem výzkumu však nebylo přinést další recept, jak jíst zdravě a být fit. Přesto i v této oblasti by výsledky mohly být užitečné. Tým primatoložky Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci s týmem Andrese Gomeze z Minnesotské univerzity studoval v chráněných oblastech Dzanga Sangha ve Středoafrické republice podobnost lidského a gorilího mikrobiomu.

Mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů v trávicím ústrojí. Podílí se také na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha tělních funkcí. Jeho složení tedy hraje důležitou roli při rozvoji řady onemocnění – metabolických, alergických, autoimunitních, ale i nádorových či kardiovaskulárních. Zjistit, jak přesně mikrobiom funguje, by tedy mohlo pomoci při řešení zdravotních obtíží západní civilizace, například i obezity či alergií.

Lidská a gorilí dieta

Vědci porovnávali mikrobiom goril nížinných v období dešťů a sucha, tradičních lovců sběračů z etnika BaAka, kteří žijí v tropických deštných lesích Středoafrické republiky, a příslušníků kmenů Bantu, jež se živí převážně zemědělstvím. Střevní mikrobiom studovali ze vzorků stolice pomocí tzv. metagenomiky. S ní lze rozluštit celkovou genetickou informaci komunity organismů.

Zjistili, že mikrobiom goril nížinných a lidí žijících tradičním životním stylem v Africe vykazuje podobné znaky v závislosti na jejich potravních zvyklostech, především na konzumaci polysacharidů, kam patří třeba vláknina, která je zásadní pro správné trávení.

„O tom, že mikroflóra primátů a lidí vykazuje vysokou podobnost, se již vědělo, ale ekologické a funkční důsledky tohoto faktu dosud nebyly dostatečně objasněny,“ říká Klára Petrželková. „Nás především zajímalo, jak se mění složení mikrobiomu vzhledem k různým stravovacím návykům goril nížinných a domorodých obyvatel pralesního ekosystému,“ dodává členka týmu z Ústavu biologie obratlovců AV ČR Barbora Pafčo.

Zázračné polysacharidy

Mikroflóra goril sdílela podobné „funkční znaky“ s lidmi v závislosti na stravovacích návycích souvisejících se sezonním obdobím. Badatelé tyto znaky sledovali u lovců sběračů a goril v období sucha, kdy gorily konzumovaly více strukturních polysacharidů (listy a další vegetace), a dále u zemědělců a goril v období dešťů, když pestřejší strava primátů zahrnovala sezonní ovoce.

Ve srovnání s etnikem BaAka zemědělci kmene Bantu konzumují mnohem rozmanitější produkty z průmyslově zpracovaných potravin získaných na trhu. Znamená to větší množství energeticky bohatých jídel (především na tuky a cukry), která jsou naopak chudá na polysacharidy.

Vědci se rovněž zaměřili na rozdíly v mikrobiomu mezi jednotlivci v rámci jedné sociální skupiny. „Variabilita mezi jedinci vede k nejednotným odpovědím na případnou léčbu, která v rámci uzdravení cílí na mikrobiom, jako jsou prebiotika, antibiotika nebo probiotika,“ říká Klára Petrželková.

Změna stravování od tradičního lovu a sběru k západnímu způsobu vede ke ztrátě metabolismu rostlinných látek, a tím i ke změnám střevní mikroflóry. „V budoucnu by nám mohl jídelníček goril a lidí s tradičními způsoby obživy napovědět, jak správně řešit některé zdravotní potíže západní industrializované populace včetně takzvaných civilizačních onemocnění,“ dodává vědkyně. Ta jsou v současné době opět na výslunní zájmu odborníků i veřejnosti, protože jsou jedním z nejrizikovějších faktorů také v případě onemocnění covid-19.

Tým Kláry Petrželkové se v chráněných oblastech Dzanga Sangha od roku 2007 věnuje ve spolupráci se Světovým fondem pro ochranu přírody (WWF) studiu přenosu infekčních onemocnění mezi nehumánními primáty a lidmi. Další informace naleznete například v článku Český výzkum afrických goril v časopise A? / Věda pro každého.