V době, kdy došlo v důsledku pandemického stavu k posunu harmonogramu tvorby rozpočtu a kdy byl před několika dny potvrzen státní rozpočet na rok letošní, vláda začíná dojednávat rozpočet na rok 2021. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila pro jednání vlády výchozí Návrh výdajů na vědu a výzkum s výhledy do roku 2023 v celkových objemech výdajů pro rok 2021 38,2 miliard korun, 2022 (39,5 miliardy), 2023 (39,5 miliardy).

Stávající návrh rozpočtu na rok 2021 je o 1,96 miliardy vyšší než rozpočet roku 2020, a navíc o 743 milionů vyšší než schválený střednědobý výhled na rok 2021, který činil 37,5 miliardy. Výdaje střednědobého výhledu na rok 2022 jsou vyšší o 1,49 miliardy než vládou schválený střednědobý výhled na rok 2022. Výše střednědobého výhledu na rok 2023 je o 47 milionů vyšší než navrhovaná výše na rok 2022.

Oproti předchozímu návrhu z dubna letošního roku došlo současně k navýšení celkových výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí na období 2021–2023 o 11,1 milionu ročně. Tyto prostředky jsou určeny na nové výzkumné potřeby, které vyvstaly v souvislosti s koronavirovou krizí. Návrh rozpočtu nyní směřuje do zkráceného mezirezortního připomínkového řízení.

Rada vlády, v jejímž čele stojí premiér Andrej Babiš, zároveň pověřila svého místopředsedu a vicepremiéra Karla Havlíčka vyjednáváním o dalším mimořádném navýšení rozpočtu řádově až do výše 45 miliard – prostředky by měly směřovat k financování projektů, které se zaměří na problémy globálního charakteru, zejména v oblasti zdravotnictví. „Až tři miliardy korun z plánovaného dalšího navýšení by měly směřovat do zdravotního výzkumu a zdravotní vědy. Nejde přitom jen o oblast spojenou s řešením problematiky covid-19,“ vysvětluje vicepremiér a místopředseda rady Karel Havlíček.

„Navýšené prostředky budou z části směřovat na jeden až dva robustní, centralizované a multioborové projekty zaměřené na oblast zdravotnictví a biomedicíny s dobou řešení zpravidla sedm let. Z části také na projekty základního i aplikovaného výzkumu menšího rozsahu, jež budou financovány a řešeny v gesci relevantních poskytovatelů,“ doplňuje první místopředseda rady Petr Dvořák.

Místopředseda rady a místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran v této souvislosti podotýká, že při formulování projektů zaměřených na výzkum směřující k posílení odolnosti společnosti vůči aktuálním hrozbám, včetně těch, které se týkají lidského zdraví, musíme klást důraz na jejich komplexnost a mezioborové souvislosti.

Více k tématu také v rozhovoru s místopředsedou Akademie věd ČR Pavlem Baranem v časopise AB / Akademický bulletin (ZDE).