Zaměří se na antihmotu, jadernou fyziku, fyziku plazmatu a kondenzovaných látek, ale může sloužit i průmyslovému, biologickému a biomedicínskému výzkumu. Projekt realizují hlavní partneři z devíti zemí, celkově však spolupracuje či plánuje aktivity přes 3000 odborníků z více než 50 států – včetně vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Výzkumné centrum FAIR (neboli Facility for Antiproton and Ion Research - ZDE), jehož jádrem se stává unikátní urychlovač částic SIS100, navazuje na výzkumné centrum GSIu Darmstadtu a bude využívat i jeho stávající laboratoře a urychlovače. Česká republika se k FAIR oficiálně připojuje jako tzv. kandidující partner (Aspirant Partner).

Česká účast na jaderných výzkumech v Darmstadtu

Jak připomíná Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, čeští vědci spolupracují s GSI Darmstadt už od devadesátých let minulého století, kdy tam začal fungovat velký urychlovač těžkých iontů SIS18, který se nyní stává součástí komplexu urychlovačů FAIR.

Zapojili se mj. do projektu HADES: „Studuje velmi horkou a hustou hmotu pomocí rozpadu částic, které se uvnitř ní rozpadají na elektron-pozitronové páry a ‚cítí?, jak je ovlivňuje. Elektrony a pozitrony je třeba identifikovat a změřit jejich vlastnosti. Lze využít toho, že jde na rozdíl od ostatních o velmi lehké částice. Jiných částic je však sto tisíckrát víc, takže identifikace není úplně jednoduchá. Ve studiu horké a husté hmoty budou na HADES navazovat i projekty v komplexu FAIR, konkrétně systém detektorů zvaný CBM. Česko je, nikoli sice financemi, ale vědeckým potenciálem, významnou součástí této mezinárodní skupiny,“ vysvětluje Vladimír Wagner.

Profesor Giubellino a vesmír v laboratoři

Ve dnech 8.–9. ledna 2019 přicestoval do Prahy Paolo Giubellino, vědecký ředitel GSI/FAIR.Zdůraznil, že FAIR představuje flexibilní zařízení umožňující mnoho různých typů experimentů a obrovskou škálu měření sahajících od struktury protonu a neutronu až po fyziku atomů či plazmatu, ale i medicínu.

„Ústředním fyzikálním tématem je to, čemu říkáme ‚vesmír v laboratoři?. Skutečně budeme opakovat několik klíčových procesů, které určují podobu vesmíru kolem nás a jeho formování, a budeme je studovat za kontrolovaných podmínek. Například proces zodpovídající za množství uhlíku a kyslíku – stavebních kamenů života – ve vesmíru. Nebo kdy a kde v průběhu vývoje kosmu vznikalo olovo, platina a další. Při velkém třesku se vytvořilo jen několik velmi lehkých prvků. Všechny ostatní z naší periodické tabulky pak vznikaly při pozdějších dramatických událostech v životě hvězd – při výbuších supernov či při splývání neutronových hvězd,“ konstatuje Paolo Giubellino.