Projekt, který Regionální operační program Jihovýchod podpořil částkou 63 milionů korun a Jihomoravský kraj přispěl více než 33 miliony korun, unikátním způsobem zpřístupňuje lokalitu, která patří mezi národní kulturní památky.

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek poděkoval všem, kteří se na projektu podíleli a uskutečnili sen jak odborníků, tak návštěvníků jižní Moravy.

"Chci poděkovat těm, kdo dali první impuls k tomu, že se veřejná správa začala zabývat myšlenkou vzniku takového archeoparku, i panu architektu Květovi. Troufám si říct, že toto místo bude jeho životním dílem, trvalým odkazem všech, kteří zanechali svoji stopu při přípravě  a realizaci archeoparku v Pavlově," řekl hejtman Michal Hašek s tím, že poděkování patří i řediteli Kubínovi a Regionálnímu muzeu v Mikulově.

"Ne každý ředitel příspěvkové organizace kraje by měl takovou odvahu jako měl on a zvládnul takové nasazení. Před nedávnem jsme dokončili revitalizaci zámeckých zahrad v Mikulově, souběžně s tím běžela tato největší investice Jihomoravského kraje v novodobé historii krajské samosprávy v oblasti kultury. Jihomoravský kraj tím jasně ukázal, že mu nejde pouze o dálnice, stav dopravní infrastruktury, případně investice do zdravotnictví, školství a sociálních věcí, ale našli jsme také na naše poměry rozsáhlou investici do oblasti kultury - Archeopark v Pavlově.  Musím poděkovat také Regionální radě regionu Jihovýchod. Bez evropské dotace by se jenom těžko dala tato záležitost uskutečnit," sdělil hejtman.

Komplex sídlišť z období paleolitu – doby lovců mamutů – poskytl za dlouhá desetiletí výzkumů obrovské množství kamenných, kostěných nástrojů, vzácných uměleckých předmětů, ale i rozsáhlý soubor kosterních ostatků člověka současného typu. Díky těmto nálezům patří Pavlov a Dolní Věstonice mezi přední archeologické lokality v celosvětovém měřítku.

Na začátku projektu stál ideový záměr, který vznikl v roce 2002 z podnětu Archeologického ústavu AV ČR Brno, jenž je také partnerem a odborným garantem. Po zahájení spolupráce s Regionálním muzeem v Mikulově, které připravilo studii proveditelnosti, nabraly přípravy rychlý spád. Vznikla architektonická studie a projekt ve spolupráci s architektonickým ateliérem ing. arch. Radko Květ. Na jeho základě byla v roce 2013 podána žádost o dotaci. Pro realizaci stavby trvající od listopadu 2014 do února 2016 bylo vybráno sdružení firem OHL ŽS, a.s. a SKRstav, s.r.o.

Na výstavbu samotné budovy rozkládající se na ploše 1134 m2 bylo použito 1600 m3 betonu a spotřebováno 200 tun výztuže. Zhotovitelem expozice je firma Pixl-e a dodavateli mobiliáře a AV techniky A.M.O.S. Design, s.r.o. a Lotech, s.r.o.

Výjimečná architektura a atraktivním způsobem pojatá expozice kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci zpřístupní široké veřejnosti to nejdůležitější, co vědecké výzkumy přinesly. Prezentovány tak budou nejen historie výzkumů v podobě dobových fotografií a dokumentů, ale především samotný materiální a duchovní svět tehdejších lidí - originální kamenné nástroje, kostěné předměty. Pozornost je zaměřena na témata jako lov, každodenní život na sídlišti, umění a rituály, pohřbívání a magie a také technologie. Právě z Pavlova pochází nejstarší známé doklady výroby textilu na světě.

Snaha zpřístupnit vzácné nálezy přímo v místě znamená, že celá budova je zapuštěna pod zemí, a návštěvník tak musí i symbolicky vstoupit pod zem a projít proti proudu času až k nálezům starým více než 25 000 let, a spatřit je tak, jak je lovci mamutů zanechali. Charisma celého místa umocňuje citlivý přístup světla, které proniká skrze věže z bílého betonu vystupujícími na povrch.

Je myšleno také na školáky, pro které budou připraveny programy, v rámci kterých si budou moct vyzkoušet výrobu pazourkových nástrojů, rozdělávání ohně, práci s barvami a mnoho dalších dovedností.