„V regionu fiktivních zemí se zvýšila hrozba výskytu improvizovaných výbušných prostředků (IED), proto zástupci převážně států Evropské unie (včetně Norska a USA) poslali společné úkolové uskupení do nejvíce zasaženého místa. Měli jsme za úkol nejen odhalit a zlikvidovat výbušná zařízení, ale také sbírat důkazní materiál a díky jeho analýze získat další potřebné informace k zneškodnění teroristické sítě,“ popsal základní zaměření cvičení major Jan Albrecht, který působil na brigádní úrovni velení.

Spojenci mají na výběr řadu různých specializací

Cvičení se odehrávalo v pěti různých lokalitách Sardinie vzdálených od sebe i stovky kilometrů, včetně řídícího štábu na letecké základně Decimmomanu a přístavu v hlavním sardinském správním středisku Cagliary. „První, kdo dostane zprávu o incidentu, je štáb velení úkolového uskupení proti improvizovaným výbušným prostředkům. Ten pak reaguje podle konkrétní situace vysláním specializované jednotky se schopností odpovídající povaze incidentu. Buď pátracího týmu, odřadu k uvolňování cest, nebo EOD (pyrotechnického) týmu, případně ženijní patroly kombinující tyto schopnosti, které se pokusí daný problém vyřešit. Pokud vhodného řešení v rámci jejich kompetencí nedosáhnou, přichází na řadu další specialisté,“ vysvětlil postup celého procesu nadporučík O. T.

Na nejnebezpečnější úkol jsou tu Češi

Právě v ten moment mohou nastoupit i čeští specialisté, kteří hrozbu dokáží neutralizovat manuálně s použitím ručního nářadí nebo diagnostických přístrojů. „Řešili jsme ohrožení radarové stanice, u které teroristé umístili výbušné zařízení. Kdyby vybuchlo, zničilo by stanici a tím pádem by přestal fungovat provoz na letišti. To bezprostředně ohrožovalo bezpečnost osádek a pasažérů přistávajících letounů. Proto jsme museli nastražené IED zlikvidovat přímo na místě,“ přiblížil jeden ze scénářů rozehry pyrotechnik specialista, nadrotmistr L. B. Zároveň dodal, že kromě ohrožení kritické infrastruktury zasahuje on i jeho tým také v případech bezprostředního ohrožení života, kdy je například výbušnina zavěšena přímo na těle člověka, nebo když je zařízení připojeno k chemické, biologické nebo radioaktivní látce a při výbuchu hrozí zamoření území.

Sbírání důkazů jako u policie

Jedním z dalších neméně důležitých cílů cvičení byl i sběr důkazního materiálu. „WIT týmy (Weapons Inteligence Team) okamžitě poté, co dojde k zajištění hrozby, provedou ohledání na první, polní úrovni a zajistí sběr materiálu s důkazní hodnotou. Ten pak s průvodním hlášením předají do laboratoře. Zde jsou jednotlivé vzorky podrobeny hlubší a podrobnější analýze. Poslední, třetí úroveň procesu získání informací z jednotlivých incidentů zabezpečuje národní laboratoř, která byla v tomto případě umístěna v Římě. Zde už provádějí velmi podrobné analýzy biologického materiálu, včetně analýzy otisků prstů a DNA,“ shrnul postup při získávání a zpracování informací nadporučík O. T.

Cíl: Zničit, či alespoň narušit práci teroristů

Hlavním výstupem letošního ročníku výcvikového projektu Bison Counter bylo prověřit schopnosti všech zúčastněných reagovat správně na celou škálu incidentů ve dne i v noci a to jak na pevnině, tak na moři. Následně pak získat potřebné informace, na jejichž základě mohou být plánovány další operace s cílem narušit a zničit teroristickou síť výrobců nástrah a improvizovaných výbušných systémů či alespoň přerušit nepřátelské distribuční, finanční, organizační a další s tím související procesy. Na získané zkušenosti v této oblasti bude navazovat další ročník tohoto cvičení, který prověří účinnost nových schopností evropských ženijních vojsk za dva roky ve Španělsku.