Severoatlantická rada rozhoduje o zahájení krizového plánování operace. Považuje totiž aktivity agresivního státu za reálnou hrozbu, která může rozpoutat válku v regionu. Takto se dá ve zkratce shrnout scénář letošního cvičení Odolné Česko, které má zapojit celou armádu.

Cvičení takového rozsahu bylo v plánu už v roce 2021. Zásadně ho ale omezila koronavirová pandemie. Proto se letos cvičení rozjíždí znovu a tentokrát naplno. „V novodobé armádě jsme plánování operací v tak velkém měřítku ještě necvičili. Do plánování jsme zapojili pozemní, vzdušné, speciální, kybernetické síly, logistiku, zdravotnickou službu, spojaře, Aktivní zálohu i Vojenskou policii. Prakticky celou armádu,“ vysvětluje náročnost celého procesu šéf Velitelství pro operace generál Josef Kopecký. Nutno dodat, že celé cvičení je fiktivní nejen ve svém scénáři, ale i v rámci fyzické přítomnosti jednotlivých složek armády. Pozornost se zaměřuje především na plánovací skupinu, která musí celou situaci rychle a bezchybně vyhodnotit, připravit strategii a následnou reakci. Tato skupina odborníků musí v rámci první fáze cvičení dokázat z jednoho místa případně všechny potřebné složky armády koordinovat.

Cvičení se, mimo jiné, zaměřuje na prohloubení schopností Velitelství pro operace komplexně naplánovat a řídit operace, které by vedly k zajištění vnitřní bezpečnosti naší země, zatímco se, podle smyšleného scénáře, v Evropě bezpečnostní situace rapidně zhoršuje a existuje hrozba vojenského napadení členského státu NATO.

Plánovací skupina – mozkový trust expertů

Základem celého cvičení je plánovací skupina (JOPG - Joint Operations Planning Group), která má na starosti celou akci na operační úrovní velení armády do puntíku naplánovat. V čele stojí šéf skupiny a k dispozici má experty ze všech vojenských odborností. Tento mozkový trust může mít i více než padesát členů - takový počet vojáků se zúčastnil první fáze cvičení.

Úkoly, které skupina plnila, byly opravdu výzvou. Například připravit zhruba šestitisícovou brigádu pro Alianci v případě, že by vláda rozhodla o jejím vyslání. Rovněž musela zabezpečit podporu aliančních partnerů na našem území, kteří se přes Česko do Pobaltí mohou přesouvat ze všech koutů Evropy. Kritická infrastruktura naší země je velmi důležitá a zajistit ostrahu objektů nezbytných pro obranu Česka si žádá další vojáky. Nakonec skupina musela kalkulovat i další jednotky na pomoc policii a Integrovanému záchrannému systému.

„Výsledkem plánování je OPLAN, neboli operační plán. Ten musí obsahovat úkoly a opatření sladěné na operační úrovni, abychom dosáhli požadovaný efekt,“ říká hlavní plánovač Velitelství pro operace plukovník Vlastimil Hujer, který celou skupinu odborníků vedl.

Vojáci naplnili všechny cíle první fáze cvičení

„Chceme prověřit, upevnit, vytvořit a rozšířit schopnosti plánování a řízení. Cílem této první části cvičení, která proběhla v uplynulých týdnech, bylo plánování operací na operační úrovni velení a řízení. Ačkoliv část cvičících byla ve skupině plánování operací zařazena poprvé, tak plánování proběhlo metodicky podle standardních postupů,” řekl plukovník Hujer. Nově zařazení příslušníci plánovací skupiny mají zkušenosti z plánování z jiných úrovní a bylo jen otázkou, je "zaučit na" proces plánování používaný u Velitelství pro operace. „Cíle byly naplněny a upevnili jsme schopnost plánovat operace na operační úrovni velení a řízení AČR,” zhodnotil.

Zpracovaný operační plán bude základem pro pokračování cvičení. Od března si jej převezmou pozemní, vzdušné a další síly na taktickém stupni jako zdrojový dokument, aby začaly zase svůj plánovací proces. V červnu si armáda na simulačních a trenažérových technologiích otestuje, jak naplánované operace řídit. Díky sofistikovaným nástrojům, které umí krizové situace nasimulovat a vyhodnotit správnost reakcí na různé incidenty, si tak armáda fungování celého systému velení a řízení prověří.