Místní proto mají obavy z navýšení emisí z nákladní dopravy, která by podle investora vzrostla na více než trojnásobek. Arnika k projektové dokumentaci EIA sepsala připomínky, které jsou přílohou této tiskové zprávy.

Podle současných údajů obyvatelé Moravskoslezského, ani z nejbližšího Olomouckého kraje nevyprodukují tolik odpadů pro tak velkou spalovnu. Není tedy jasné, odkud chce firma SMOLO odpad vozit, aby kapacitu naplnila. Sama v dokumentaci počítá s navýšením dopravy na více než trojnásobek.

Plánované zařízení má nejen vysoké požadavky na množství odpadů, ale i na další suroviny. K fungování spalovny budou potřeba desítky tisíc tun vápence a koksu, které firma SMOLO bude také dovážet z velkých vzdáleností. Z předložených dokumentů pro vyhodnocení vlivu na životní prostředí navíc vyplývá, že provoz bude velmi energeticky náročný a spalovna spotřebuje více energie, než kolik sama vyrobí.

„Znečištění ovzduší v Moravskoslezkém kraji je jedno z nejhorších v celé Evropě. Podílí se na něm těžký průmysl, těžba a doprava a určitě není potřeba zatěžovat region dalšími zdroji,” upozorňuje Jindřich Petrlík z Arniky.

Dosavadní plazmové spalovny s technologií od Westinghouse Plasma Corp. provozované ve světě likvidují mezi 9 tisíci a 50 tisíci tunami ročně. Zařízení s větší kapacitou se však potýkaly s různými problémy. Například projekt na Barbadosu krachnul kvůli nedostatku odpadu. Spalovna ve Velké Británii s kapacitou 360 tisíc tun ročně musela být zavřena, protože docházelo ke korozi v důsledku působení kyselých par. Technologie totiž nebyla pro spalování tak velkého objemu uzpůsobena.

Veřejnost mohla připomínkovat záměr v rámci procesu EIA do 24. března. Nyní se čeká na výsledek posouzení ze strany Ministerstva životního prostředí.