Ti všichni plánu vytýkají úbytek parků, veřejné vybavenosti, zahušťování zástavby a možnost stavět budovy vyšší než stávající domy v okolí. Jejich připomínky jsou v souladu s výhradami, na které Arnika upozorňovala od zveřejnění plánu, za což čelila hrozbě žaloby ze strany IPR a přišla kvůli tomu o městské granty.

Dnes je poslední den, kdy mohou občané vznést své připomínky k Metropolitnímu plánu – strategickému dokumentu, který ovlivní budoucnost Prahy na několik dalších desítek let. Již nyní lze ale říci, že kritika plánu je drtivá a dokument bude muset být přepracován k nepoznání.

Seznam výhrad městských částí téměř nebere konce. Například Praha 2 se brání dalšímu zahušťování a trvá na ochraně vnitrobloků před zastavěním. Radnice Prahy 3 upozorňuje, že v blízkosti Nákladového nádraží Žižkov vznikne několik tisíc bytů a bude potřeba ulevit dopravě. Výrazná kritika přichází z Prahy 4 a 5, které Metropolitnímu plánu vytýkají, že ohrožuje parky a požadují jejich ochranu před zástavbou. Na Pankrácké pláni dokument povoluje stavět věžáky o výšce až 160 m, a Praze proto hrozí vyškrtnutí ze seznamů UNESCO. Praze 6 vadí možnost postavit osmipatrové domy podél Evropské ulice na hranicích přírodního parku Divoká Šárka. Proti plánu se postavili i úředníci a Národní památkový ústav. Památkáři jsou nespokojeni zejména s tím, jak Metropolitní plán reguluje výšky budov.

„Je absurdní, že Institut plánování a rozvoje nepokrytě vyhrožoval Arnice žalobou. Stejnou kritiku přitom nyní slyšíme od městských částí. Autoři nakonec budou muset zásadní chyby odstranit, jinak by mohl Metropolitní plán zrušit soud a Praha se ocitne bez územního plánu,” říká Vendula Zahumenská, právnička Arniky.

Magistrát a Institut plánování a rozvoje budou mít zhruba dva roky na zapracování připomínek. Pak mají představit upravenou verzi. Zřejmě na konci roku 2020 čeká Metropolitní plán další veřejné projednávání. Podle stavebního zákona musí nový územní plán Prahy začít platit nejpozději od 1. ledna 2023.