Parky a zahrádkové osady zbavuje ochrany před zástavbou, ruší pásy izolační vegetace a drobnější zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Arnika spolu s odborníky varuje, že pokud se Praha na horko a sucho nepřipraví pomocí územního plánu nyní, nemusí se se změnou klimatu už nikdy vyrovnat.

„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, které dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,” komentuje situaci Mgr. Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

V centru s hustou dopravou a nedostatkem stromů, kde se vybetonovaná a vyasfaltovaná území rozpalují, je mnohem vyšší teplota než na okrajích města. Nejhůře na tom bývají území, jako je Masarykovo nádraží. Metropolitní plán však lidem, kteří v okolí bydlí nebo pracují, úlevu nepřinese. Naopak dovoluje každý volný kus zalít dalším betonem, aniž by vymezil plochy pro parky. Stejně jako jinde v metropoli.

Naproti tomu při územním plánování v evropských velkoměstech na ochlazení dobře pamatují. Například Berlín[ii] parky maximálně chrání a omezuje výstavbu kolem řeky Sprévy. Město dává přednost náměstím s vegetací, klade důraz na velké množství nezastavěných míst a netlačí na zastavění proluk a vnitrobloků, aby ve městě mohl profukovat vítr. Zahušťování se plánovači německé metropole sice nebrání, nenechávají však město napospas volné ruce trhu a developerům dávají pro výstavbu jasná pravidla. Metropolitní plán nic podobného neřeší.

„Moderní územní plán musí zajistit, aby se v něm jeho obyvatelů žilo příjemně. Tvůrci by si měli vzít příklad z evropských metropolí. Jinak se může stát, že Prahu budou trápit obrovské náklady na likvidaci škod z extrémního vedra, sucha nebo přívalových dešťů a povodní. Některé škody, třeba ty na lidském zdraví, navíc ani napravitelné nejsou,“ upozorňuje Vendula Zahumenská, právnička Arniky.

Praha kvůli horku ve městě loni přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu[iii]. Metropolitní plán ji však ignoruje a s opatřeními na snižování teploty nijak nepočítá.

Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků[iv] podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží[v]. Arnika také sepsala pro Pražany návod[vi] na to, jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy dotazů.

Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.

Poznámky:
[i] Proč řešit pražské klima (ZDE)
[ii] Územní plánování v kontextu adaptace na klimatickou změnu v Berlíně (ZDE)
[iii] Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu (ZDE)
[iv] Tým odborníků, který se podílejí na zpracování připomínek ZDE
[v] Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku ZDE
[vi] Návod Arniky pro podávání připomínek ZDE