„Někomu je příjemně ve Stromovce, další ocení pítka na Letné nebo fasádu porostlou břečťanem u svého domu. V anketě hledáme inspiraci nejen pro Pražany, jak si sami mohou usnadnit život v rozpálené metropoli. Dáme zpětnou vazbu i Praze, aby se její obyvatelé neupekli,” vysvětluje Vendula Zahumenská organizátorka ankety z Arniky.

Zastavěné čtvrti Prahy trpí mnohem vyššími teplotami než okrajové části[i]. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a hustá doprava. Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti - fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje. Řešení mají navíc tu výhodu, že jsou na rozdíl od kancelářské klimatizace energeticky nenáročná a příjemná.

V následujících letech nás čekají sucha, přívalové deště a ještě nesnesitelnější léta. Praha sice loni přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu[ii], ale zatím ji příliš neřeší. Evropské metropole, jako například Madrid[iii] nebo Kodaň[iv] jsou na tom podstatně lépe a Praha by si z nich měla vzít příklad. Vedry a suchem sužovaný Madrid už nyní začíná pokrývat město zelenými plochami, osazuje střechy, zakládá nové parky a zahrady a dokonce uvažuje o uzavření centra pro všechna auta bez rozdílu.

Anketu najdete ZDE

Poznámky
[i] Proč je v Praze tak horko? ZDE
[ii] Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu ZDE
[iii] Jak se na klimatickou změnu připravuje Madrid? ZDE
[iv] Řešení klimatické změny v Kodani ZDE