1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se proto obrací dopisem na předsedu Vlády ČR, Senátu a Poslanecké sněmovny, aby požádal o jednorázovou kompenzaci propadu příjmů krajů ve výši 300 korun na obyvatele, úpravu rozpočtového určení daní (RUD) v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy a zahájení společných jednání o dalších tématech. Zároveň ale také představitele státu informuje o nesouhlasu Rady Asociace krajů s nastavením programu REACT-EU, v rámci něhož by měla ČR získat evropské finance.

„Všichni se snažíme chápat nezbytná restriktivní opatření, i když se jejich následky projevují v našem hospodářství, zásadně ovlivňují rozpočet státu, samospráv, samotnou existenci firem, pociťuje je řada rodin a občanů. Vnímáme, že se stát snaží pomoci podpůrnými programy podnikatelům a dalším subjektům. Na druhé straně je pro nás ale nepřijatelný přístup vlády i sněmovny k územním samosprávám a především krajům. Výroky o tom, že kraje mají peněz dost a nepotřebují nic kompenzovat, považujeme za zcela nevhodné a zkreslené. Byly a jsou to právě kraje, krajské úřady a složky IZS v regionech, na kterých leží největší zátěž v organizaci a zavádění krizových opatření, distribuci ochranných prostředků zdravotníkům, sociálním pracovníkům, učitelům, řešení kapacit v nemocnicích. Na základě usnesení Rady Asociace krajů z 13. listopadu 2020 proto žádáme o schválení jednorázové kompenzace ve výši 300 korun na obyvatele kraje,” zdůraznil Jiří Běhounek.

Na jaře kraje vyšly vstříc vládě a ustoupily od požadavku na jednorázovou kompenzaci ve výši 500 korun na obyvatele regionu. Za to by měl stát zachovat finance do oprav silnic II. a III. tříd a do sociálních služeb. Krajům pomohlo i to, že jim Ministerstvo finance ČR proplatilo dotaci ve výši 10 milionů korun, která alespoň částečně pokryla náklady krajů spojené s realizací opatření proti šíření koronaviru na jaře letošního roku. Situace je nyní pro kraje ale zcela odlišná. „Aktuální stav je alarmující tím spíše, že vedle nulové kompenzace se negativně odrazí v rozpočtech krajů i zrušení superhrubé mzdy. Ať se bude jednat o dvouletý nebo jakkoli časově omezený krok, jeho dopady do příjmů krajů jsou odhadovány ve výši až 11 miliard korun! Požadujeme proto poskytnutí adekvátních náhrad krajům, a to prostřednictvím úpravou rozpočtového určení daní. Vyjadřujeme současně podporu stanovisku ostatních územních partnerů v této věci,” dodal hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Kraje se navíc připravují na možnost čerpat finanční prostředky z programů EU zaměřených na zahlazování následků koronavirové krize. K tomu se budou rozbíhat nové operační programy. Na přípravu a spolufinancování projektů s dotacemi z EU však regiony nutně musí mít potřebné peníze. V případě, že ze strany státu nedojde ke změně postoje ohledně kompenzací pro územní samosprávy, hejtmani postupně budou nuceni omezit investice do rozvoje regionů a financovat pouze základní potřeby v území.

Hejtmani rovněž zásadně nesouhlasí s rozhodnutím Vlády ČR o využití finančních prostředků programu REACT-EU na tzv. „kabiny pro sportovce“. Tyto peníze i podle stanoviska Evropské komise musí jít výhradně na akce, které urychlí zotavení se z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, nebo půjdou na digitální a zelenou ekonomiku. „I přesto, že se v krajích nyní etablují nově ustavená vedení po krajských volbách, jsme připraveni k jednání a ke společnému hledání řešení,” uzavřel Jiří Běhounek.