„Jsme si samozřejmě vědomi vážnosti situace a chápeme, že je nutné čelit zdravotním rizikům a dostupnými prostředky bránit šíření epidemie“, říká Lenka Havlíková, 1. místopředsedkyně Asociace. „Zároveň si ale dovolujeme upozornit, že kulturní organizace jsou bytostně odkázány na přítomnost publika. Pokud by opatření trvala dlouhodobě, bude ohrožena ekonomika nejen neziskového sektoru, ale celého kulturního průmyslu, který je i tak dlouhodobě podfinancovaný.“

Rozpočtová kapitola Ministerstva kultury ČR stále ještě nedosahuje 1 % státního rozpočtu. Rozpočet ministerstva na rok 2020 činí 15‚25 mld. Kč. Z toho je na tzv. živé umění (hudba, divadlo, tanec) určeno 177 450 000 Kč, což je 1,16 % z rozpočtu ministerstva a 0,0109 % z celkového státního rozpočtu. Přínos kultury do HDP je přitom dlouhodobě přes 2 %.

Nejvíce zasažen bude sektor nezávislého umění. „Ministr kultury Lubomír Zaorálek přednostně přizval k řešení současného problému zástupce příspěvkových organizací. Nicméně na setkání s novináři rovněž veřejně deklaroval, že bude hledat nástroje i pro nezávislý sektor. Naše situace je zásadně odlišná v tom, že naše členské organizace nemají zaručen z veřejných zdrojů příspěvek na provoz,” říká předseda Asociace nezávislých divadel Štěpán Kubišta a pokračuje: „Kulturu v České republice tvoří také celá řada kulturních institucí, subjektů, umělců... Lidí, kteří jsou na systém veřejné podpory napojeni jen okrajově, nebo dokonce vůbec. Divadla, soubory, kluby, kapely, pořadatelé koncertů, festivalů všech žánrů, kinaři atp. Právě tito vytvářejí kulturní náplň v závislosti na tržbách svých diváků a návštěvníků. Právě s nimi by to měl pan ministr řešit, protože jich se tato situace dotkne nejvíce.”

Většina uměleckého, technického i manažerského personálu v sektoru nezávislých divadel s ohledem na charakter práce nepracuje v zaměstnaneckém poměru. Důvodem je zároveň fakt, že grantové financování není v naší zemi na takové úrovni, aby umožnilo aktivní zaměstnaneckou politiku. Příjmy těchto pracovníků jsou tedy přímo úměrné počtu odehraných akcí. Hrozí tak reálná možnost, že se celá tato sociální skupina ocitne zcela bez prostředků.

Divadla nezávislého sektoru musí splňovat celou řadu podmínek daných minimálními výkonovými ukazateli, které jsou stanoveny v jednotlivých grantových okruzích. Dále divadla skládají své financování vícezdrojově, mají i přísně stanovenou míru soběstačnosti. Ta je obvykle stanovena na úroveň 30 %, ale většina nezávislých divadel dosahuje daleko vyšší míry soběstačnosti, mezi 40 až 50 %, někde až 80 %. Samozřejmě příjmy z hlavní i vedlejší činnosti, tedy nejen vstupné, ale např. příjmy z pronájmů nebo dalších doplňkových činností, v této rovnici hrají nemalou roli. Může tedy být ohrožena i samotná existence těchto divadel. Navíc s ohledem na neziskovou právní formu naprosté většiny těchto divadel není možné využít finanční pomoc, kterou nabízí vláda podnikatelům a živnostníkům např. zřízením bezúročných půjček a dalšími dosud zveřejněnými nástroji.

Problematika sektoru nezávislé kultury, tzv. druhého pilíře kultury, je dlouhodobě systémově neřešená a touto zprávou vyzýváme vládu, kraje, města a obce ČR, aby tento problém začaly řešit.

K výzvě Asociace nezávislých divadel ČR se připojují také tyto organizace:
Nová síť
Vize tance
Tanec Praha
Nadační fond pro taneční kariéru