Tuzemský model založený na výrobě a exportu zboží se střední přidanou hodnotou se totiž vyčerpává. Podle rektora Bankovního institutu vysoké školy (BIVŠ) Pavel Mertlík je nutná transformace vlády a veřejného sektoru a systematické investice do lidského a sociálního kapitálu.

„Potřebujeme se v hodnotovém řetězci posunout výše. To nepůjde bez masívních investic do vzdělání“, analyzuje situaci rektor BIVŠ Pavel Mertlík a dodává: „Česká republika patří mezi zeměmi OECD k těm s nejmenšími veřejnými výdaji na vzdělání v přepočtu na jednoho studenta. Proti vyspělejším zemím jsou tyto výdaje ČR zhruba poloviční, a to v přepočtu podle parity kupní síly.“

Analýza OECD loni na podzim ukázala, že krize v roce 2011 zasáhla českou ekonomiku prostřednictvím zahraničního obchodu. Protože ekonomika netrpěla významnějšími vnitřními nerovnováhami, mohly makroekonomické politiky podpořit hospodářskou aktivitu a recese byla relativně krátká. Dynamika oživení je ovšem nižší než v jiných ekonomikách regionu a objevila se rizika spojená s mezinárodním zpomalením růstu a z krize vládních dluhopisů. Vláda by proto měla pokračovat v široce zaměřeném programu prorůstových reforem a posílit tak odolnost ekonomiky vůči hospodářským šokům.

„Starý růstový model musí být postupně nahrazen novým růstovým modelem založeným na činnostech s vysokou přidanou hodnotou, jde tedy o znalostní ekonomiku“, říká rektor BIVŠ Pavel Mertlík a doplňuje: „Růstový model je přitom podmíněn změnami politik, kdy klíčovými body jsou transformace vlády a veřejného sektoru a systematické investice do lidského a sociálního kapitálu.“ 

Cílem transformace vlády by mělo být zabezpečení vysokých standardů veřejných služeb včetně rovných podmínek pro občany i firmy a efektivního potlačování korupce Veřejné výdaje na jednoho studenta v přepočtu podle parity kupní síly v ČR sice jsou podle OECD studenta 24. nejvyšší mezi 31 členskými zeměmi OECD, nicméně vykazují klesající trend. Nejvíc se podle mezinárodních srovnávacích testů zhoršuje kvalita základního a středního vzdělávání. Jsou tedy nutné dříve zmiňované investice do lidského kapitálu od vzdělávání, přes, výzkum, vývoj, vědu, kulturu po umění a přitom pečlivě zvažovat, jaké vzdělávání a obory podpořit. Ze statistik je zřejmé, že se na trhu práce lépe uplatní lidé s vyšším vzděláním.
    
„Nemáme nadbytek vysokoškoláků a nedostatek učňů - je to právě naopak. Stačí se podívat se na statistiku trhu práce: nejvíce nezaměstnaných je mezi absolventy učňovských oborů, nejméně pak mezi absolventy vysokých škol,“ říká rektor BIVŠ Pavel Mertlík a dodává: „Často také slyšíme nářky nad nedostatkem techniků a nadbytkem absolventů s humanitním a společenskovědním vzděláním. Je to doopravdy tak? Podíváme-li se na nezaměstnanost absolventů největších pražských vysokých škol, pak například v dubnu 2013 do jednoho roku po absolvování bylo nezaměstnaných 3,5 % absolventů UK, 4,9 % absolventů VŠE, 8,0% absolventů ČVUT, 5,0 % absolventů VŠCHT a 6,6 % absolventů ČZÚ. Humanitní a společenskovědní fakulty přitom patří k těm s nejmenším podílem nezaměstnaných absolventů. Statistiky stále opakovaná klišé průmyslníků a některých politiků o nedostatku techniků a nadbytku absolventů s humanitním a společenskovědním vzděláním rozhodně nepotvrzují.“  

Podle Pavla Mertlíka je technické vzdělání vynikající vklad do pracovní kariéry, ale přinejmenším stejně tak důležité je vzdělání všeobecné - jazyky, matematika, kritické myšlení, komunikační dovednosti a sociální dovednosti. Tedy základy humanitní vzdělanosti, jak ji zná evropská civilizace od antických dob a jak ji v 19. století pregnantně zformuloval Alexander von Humboldt.

Bankovní institut vysoká škola (BIVŠ) je první soukromá vysoká škola v České republice. Na rozdíl od jiných soukromých vysokých škol jde o akciovou společnost, která vznikla už v roce 1994. Dosud ji absolvovalo více než 11 840 studentů. Na BIVŠ, která je součástí mezinárodního vzdělávacího holdingu COGNOS AG, lze v současné době studovat v bakalářském programu obory bankovní management (v češtině, angličtině a ruštině), ekonomika a management podniku, informační technologie a management, oceňování majetku (všechny tři v češtině), v navazujícím magisterském programu pak se mohou studenti vzdělávat v oboru finance, a to v českém nebo anglickém jazyce. Více informací na www.bivs.cz.