Přidat a neflákat to!

V roce 2019 prošel sněmovnou i našimi hlasy zákon o právu na digitální službu. Ten nařídil všem úřadům umožnit občanům plně digitální komunikaci se státem. Jde o to, aby byly ve všech oblastech, od matrik, přes sociální dávky po žádosti o stavební povolení k dispozici interaktivní formuláře, které si samy natáhnou všechna data, která má stát k dispozici. Zákon dal úřadům pět let na přípravu a 1. února 2025 má být hotovo.

Za minulé vlády Babiše a Hamáčka se na to ministři úplně vykašlali - to znamená, že během prvních dvou let platnosti zákona se neudělalo vůbec nic. Řada ministrů je ve zpoždění dodnes. 

Ivan Bartoš zřídil Digitální informační agenturu. Konečně to někdo  hlídá, dělá standardy a společné základy, ale nemůže dělat práci za jednotlivá ministerstva. Není to tak nikde na světě. Bartoš dvakrát informoval vládu, kdo přesně má jaké zpoždění a jak to musí urychlit. Sami víme, jak je to těžké a kolik je tam nástrah, do kterých se člověk při nejlepší vůli může lapit. Ale já fakt nechci, aby se svoje zpoždění teď nějaký ministr Ivanovi snažil přišít, když na to někteří ministři ve skutečnosti házeli bobek.

Co teď s tím? Předně šlápnout na plyn a dotáhnout co největší porci elektronických formulářů v zákonném termínu. Pokud máme přistupovat na nějaké odklady, tak jen tam, kde je to skutečně nezbytně nutné a na co nejkratší dobu. Paušální odklad na 2 roky znamená další ZAŘÍZNUTÍ digitalizace na neurčito. Proč? Protože do voleb na to nikdo nesáhne, po volbách přijdou noví ministři, zjistí, že nestíhají a odloží to zas. Pojďme raději dotáhnout digitalizaci co nejdál ještě do voleb.

Hrozně mě štve, že v naší politice vítězí princip, že kdo nic nedělá nic nezkazí. Místo, aby šéfové úřadů dělali a dodali, když vidí zákonný termín, tak raději spotřebovávají energii na lobbování za odklad.  Budeme tvrdě vyjednávat o každé službě, kde bude vláda navrhovat odklad.