Jejich celkový výkon 224 megawattů představuje necelou polovinu kapacity jednoho dukovanského bloku. Stejně jako uhelné nebo jaderné zdroje dodávají proud do sítě nepřetržitě, v tzv. základním zatížení.

Dosavadní vzestup počtu bioplynových elektráren bude pokračovat až do roku 2015, kdy dosáhne hranice čtyř set. V dalších třech letech růst zpomalí a v roce 2020 by jejich výkon měl využívat potenciál 650 MW, jejž mu přisuzují předseda a místopředseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart a Vladimír Stupavský.

„Bioplynový potenciál České republiky činí 500 MW, výrobní náklady se pohybují kolem 4 Kč/kWh a jeden instalovaný megawatt vyprodukuje až osm gigawatthodin elektřiny,“ tvrdí místopředseda představenstva České bioplynové asociace Jan Matějka. Německé sdružení pro bioplyn uvádí, že investiční náklady na instalovaný kilowatt se pohybují mezi 2500 eury u velkých (do 20 MW) a 4000 eury u malých stanic. Výstavba bioplynových elektráren stojí v Česku zhruba stejně. Výkupní cena jedné kilowatthodiny se v Německu pohybuje od 7,63 do 11,55 eurocentu oproti tuzemským 4,12 Kč, tedy 16,5 eurocentu.

V bioplynových stanicích lze vyprodukovat za rok až 500 m3 bioplynu na jednu velkou dobytčí jednotku. Bioplynová výtěžnost z jednoho hektaru činí 6000 m3 (tráva) až 12 tisíc m3 (silážní kukuřice). Podle podílu metanu lze z krychlového metru bioplynu vyrobit až 2,2 kWh elektřiny.  Nejvíce metanu obsahuje bioplyn z cukrovkových řízků – až 72 procent. Následují prasečí hnůj, sušené lihovarské výpalky, bioodpad a hovězí hnůj, padesátiprocentní hranici převyšuje i bioplyn z dalších zdrojů včetně krmné řepy.

Další informace:

V Německu, které zahájilo loni energetickou revoluci a hodlá nahradit fosilní, v první řadě jaderné zdroje obnovitelnými, představuje bioplyn významný stabilní zdroj elektřiny. Letos má počet bioplynových elektráren stoupnout na 7521 o celkovém instalovaném výkonu 3185 MW. Obrat oboru má dosáhnout 6,7 miliardy eur a s dalším růstem počítá Německé sdružení pro bioplyn i v příštím roce.

Složení bioplynu (v %):

Metan 40-75
Oxid uhličitý 25-55
Vodní pára 0-10
Dusík 0-5
Kyslík 0-2
Vodík 0-1
Čpavek 0-1
Sulfan 0-1

Klady a zápory bioplynu

Přednosti

Obnovitelný zdroj energie, úspora fosilních paliv
Využití dosud nepoužívaných rostlin a jejich zbytků
Vysoká energetická výtěžnost ve srovnání s jinými bioenergetickými zdroji (zelená nafta, zkapalněná biomasa)
Téměř neutrální z hlediska emisí CO2 (nepřihlížíme-li k orbě, sklizni a hnojení)
Decentralizovaná výroba zkracuje cestu elektřiny ke spotřebiteli
Zdroj vhodný pro trvalé zatížení

Zápory

Negativní dopady na životní prostředí v důsledku intenzivního hospodaření
Regionální konkurence mezi osevními plochami pro potravinářství, krmivo a energetické plodiny.
Plyny vznikající v bioplynové stanici mohou způsobit explozi, otravu či zamoření okolí. Relativně velký podíl vysoce jedovatého sirovodíku v bioplynu.
Metan působí jako skleníkový plyn až 25krát silněji než oxid uhličitý.

Zdroje:
České sdružení pro biomasu: www.czbiom.cz
Česká bioplynová asociace: www.czba.cz
Německé sdružení pro bioplyn: www.biogas.org