Je ale skutečně konec? A co máme dělat s migranty, kteří tu už jsou? A co s těmi, kteří stále hledají azyl na našem území? Jak se bude tento problém vyvíjet za 5, 10 nebo 20 let? Na tyto i jiné otázky se pokusíme najít odpověď.
Migrace není jen společenský, ale i ekonomický problém
Většině z nás se kulturní invaze ostatních národů nelíbí, a to i navzdory přívětivému postoji k migrantům, který propagují úřady. Například Švédsko je země s nejbenevolentnějšími imigračními pravidly a v roce 2015 přijalo 160 tisíc uprchlíků. Celková populace tohoto státu je pouhých 10 miliónů lidí, takže to je poměrně značné číslo.
Relativně vysoké procento původních obyvatel nese pohled na davy migrantů pochodující jejich ulicemi nelibě a vnímá je jako hrozbu pro švédský systém sociálního zabezpečení. Uprchlíci jsou považováni za přítěž pro daňové poplatníky, protože vláda neustále zvyšuje daně, aby rostoucí počet migrantů mohla umístit. Podle této zprávy je u migrantů čistý roční náklad na hlavu 74 000 švédských korun (8000 $).
Tato skutečnost měla při volbách ve Švédsku v roce 2018 za následek vysokou podporu krajní pravice. 17,6 % celkové populace podporovalo Švédské demokraty, což je oproti roku 2014 nárůst 4,7 %.
Sousední Finsko odmítlo přijmout migranty ve velkém a stát se tak novým Švédskem. V této zemi jich během roku 2015 našlo azyl pouze 32 000. Země má ale dvakrát méně obyvatel, kterých je asi 5 miliónů. Většina Finů měla obavy ze zvýšené kriminality, islamizace Finska a finančního úpadku. Bylo to dáno i tím, že Finsko bylo dlouho v recesi.
Efekt migrace na trh práce
A teď se přesuneme k dalšímu možnému důsledku nadměrné migrace. Když uprchlík přijde do cizí země, co přesně by měl v následujících letech udělat jako první? Ano, musí si najít práci. Většina zemí třetího světa, ze kterých pochází, se nepyšní zrovna valnou úrovní vzdělání, takže migranti se ucházejí o nekvalifikované pozice, zejména v sektoru služeb.
Schválně se podívejte na oblíbené fastfoodové řetězce v západní Evropě. Najdete mezi personálem vůbec nějakého člověka se severským vzhledem? Šance, že na tuto otázku odpovíte „ano“, se blíží 1%. Uprchlíci většinou zastávají pozice vrátných a číšníků, ale často obsazují i méně kvalifikovaná místa ve finančním, hazardním a maloobchodním sektoru. Často je vídáme pracovat v obchodech a ve směnárnách na pokladnách nebo jako krupiéry v kasinech.
Noví migranti se obvykle nestarají o osvojení příslušných komplexních dovedností a ani nemají příležitost zajistit svým dětem kvalitní vzdělání. Jejich hlavním cílem je usadit se v dané zemi. Jenže z pohledu budoucnosti je to pro trh práce naprostá pohroma, což je dáno zejména vlivem rozvoje technologií.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
Eva Decroix, MBA byl položen dotaz
migrace
Jestli máme chránit naše křesťanské tradice a celkově Evropu, nemyslíte, že je třeba konečně zastavit nekontrolovatelný přiliv migrantů, který teď kvůli situaci v Sýrii může opět narůstat? Ač jako strana nic moc nezmůžete, máte aspoň nějaký návrh řešení, pro který se snažíte získat třeba v Bruselu v...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
22:31 VZP: Hrazení služeb nutričního terapeuta
V jakých případech jsou hrazeny služby nutričního terapeuta zdravotní pojišťovnou?
- 19:28 Ústecký kraj: Tři králové navštívili krajský úřad. Vybrané peníze pomohou lidem v nouzi
- 16:26 Lesy ČR opravily dvě lesní cesty poškozené během kůrovcové kalamity
- 13:33 Zoo Zlín během vánočního období přilákala rekordní počet návštěvníků
- 11:37 Český letecký výrobce PBS Group si získává Americký trh
- 10:34 ČEZ: Před 40 lety zahrozil v Česku blackout. Přispěly k tomu extrémní mrazy
