Budova, která v době vzniku sloužila jako útulek pro osoby nakažené infekčními nemocemi, prošla zásadní stavební obnovou a čeká ji nový život. Od konce léta 2014, kdy rekonstrukce začala, byl objekt kompletně opraven. „Z interiérů byly odstraněny novodobé stavební prvky z předchozí rekonstrukce v 80. letech 20. století, byl opraven krov, vyměněna střešní krytina a provedena izolace proti vodě. Místnosti dostaly nové podlahy, osvětlovat je budou repasovaná původní okna. Změn doznal také exteriér: nové jsou nejen fasády, ale znovu bylo zhotoveno i oplocení předzahrádky a část vnitřní zahrady byla vydlážděna,“ přibližuje zásadní proměnu budovy Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.

První etapa obnovy, jejímž cílem je zprovoznění objektu, si vyžádala náklady ve výši 24 376 tisíc korun. V průběhu letošního roku se práce soustředí na exteriér: kromě nátěru fasád přijdou na řadu sadové úpravy zahrady včetně vybavení odpovídajícím mobiliářem. Tato část by měla stát 1 788 tisíc korun. Zároveň se začne s opravami interiéru kaple Nejsvětější Trojice, v níž se zachovaly malby Františka Jakuba Prokyše. „V klenbě kostela jsou vyobrazeni Abrahám s třemi mládenci, sv. Augustin, andělé se symboly Nejsvětější Trojice a znak města České Budějovice. Naopak na stěnách má freska ornamentální charakter a na východní stěně doplňuje oltář iluzivní malbou,“ konkretizuje výmalbu kaple Petr Pavelec. Kromě fresek bude restaurován mobiliář, opraveny podlahy a vybavení doplní nové kostelní lavice. Tato poslední fáze by měla vyjít zhruba na 4 miliony korun.

Historie objektu

Českobudějovický pozdně gotický morový špitál s kaplí je unikátní tím, že se zachoval v architektonicky čisté podobě. První zmínky o něm sahají do roku 1371, ale o jeho tehdejší podobě se bližší informace nedochovaly. Současná podoba pochází z let 1513-1515. Významného rozšíření v rámci barokních přestaveb se areál včetně kaple Nejsvětější Trojice dočkal v letech 1763–1779.

V průběhu 19. století se z bývalého morového špitálu stal chudobinec, který fungoval ještě krátce po roce 1948. Později v něm byly zřízeny byty a špitální kostel sloužil k občasným bohoslužebným účelům do roku 1971. V roce 1977 byl opuštěný a zanedbaný objekt převeden do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. V rámci tehdejších rekonstrukčních prací vznikla v podkroví půdní vestavba využívaná až do roku 1996 jako kanceláře pro účely památkové péče, později objekt sloužil k ubytování příslušníků českobudějovické salesiánské komunity. Od roku 2016 v něm opět bude sídlit Národní památkový ústav.

Více informací naleznete na webových stránkách www.npu-cb.eu a webech jednotlivých objektů.

Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích je jedním ze čtyř pracovišť zabývajících se správou objektů v péči Národního památkového ústavu. NPÚ je největší příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR a z pověření státu spravuje a veřejnosti zpřístupňuje více než sto nemovitých památek. V rámci zpřístupněných objektů pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky. Z konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je sedm zapsáno v Seznamu světového dědictví UNESCO. NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích se stará o 30 památkových areálů na území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. Má na starosti hrady a zámky Červená Lhota, Český Krumlov, Dačice, Hluboká, Jindřichův Hradec, Kratochvíle, Landštejn, Nové Hrady, Rožmberk,Třeboň s hrobkou Domanín,Vimperk, Zvíkov, Červené Poříčí, Gutštejn, Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Přimda, Rabí, Švihov, Velhartice, Jaroměřice nad Rokytnou, Lipnice, Náměšť nad Oslavou a Telč, klášterní areály Kladruby, Plasy a Zlatá Koruna i památky lidové architektury (selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci).