V těchto dnech technici VZU Plzeň a ČEZ instalovali na prvním bloku první část z potřebných zařízení, tři desítky tak zvaných galvanických oddělovačů. Úkolem těchto zařízení je umožnit sběr vysokorychlostních dat o chvění z řídícího systému turbíny přes speciální úložiště.

Včas předejít nežádoucímu nárůstu chvění. To je hlavní cíl, který si vedení elektrárny slibuje od neuronových sítí. Ty teď nově ČEZ zavádí v rámci diagnostického systému turbíny prvního bloku. „Z diagnostických systémů turbíny sbíráme desítky různých dat z turbogenerátoru a stavebních konstrukcí. Přitom jednotlivé parametry se vzájemně ovlivňují. Pomocí moderních metod dokážeme mnohem přesněji vyhodnotit jejich vzájemné souvislosti a vliv na vibrační chování turbogenerátoru,“ uvedl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín. Kvůli zvýšenému chvění museli energetici neplánovaně odpojit první blok například v listopadu 2019. „U všech točivých strojů můžeme naměřit nějakou úroveň chvění. Proto výrobci stanovují limitní hodnoty pro preventivní odstavení jako ochranu před možným poškozením,“ vysvětlil Bohdan Zronek, ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ.

Odborníci z VZU Plzeň i elektrárny vytipovali více než 60 parametrů, které ovlivňují provoz turbíny. Ty pak neuronové sítě zredukovaly na šestnáct s největším dopadem na chvění. K takových parametrům patří například teploty a tlak páry proudící z nízkotlakých dílů do kondenzátorů, tlak parních ucpávek nebo teplota páry jdoucí ze separátoru do nízkotlakého dílu. Nové galvanické oddělovače umožní sběr těchto dat pro neuronové sítě. „Neuronové sítě v podstatě představují hodně výkonný mozek, který dokáže tyto kombinace dat v časové řadě posoudit. Výsledkem bude na základě získaných a on-line vyhodnocovaných parametrů predikce, že může dojít k nárůstu chvění. Operátoři tak mohou na situaci s předstihem reagovat a vyhnout se neplánovanému snížení výkonu nebo odstavení bloku,“ upřesnila Kateřina Vodičková, ředitelka Inovační technologie ČEZ ICT Services.