Neviditelnou ochrannou zónu ve tvaru vějířů vytváří laserové paprsky jednoho z nejmodernějších detekčních systémů v České republice. Její narušení vysílá signál do řídícího centra. „Velikost zóny stejně jako kroky, které bychom přijímali při jejím narušení, jsou citlivou informací. Každopádně vedle vojenských radarů a ostatních prostředků, které hlídají bezletovou zónu, jde o další posílení bezpečnosti. To navíc reaguje na moderní hrozby, jako například drony,“ říká Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Vzlétnutí „testovacího“ dronu předcházelo získání všech potřebných povolení. Konkrétně šlo o povolení od Úřadu pro civilní letectví. Navíc dron musel odemknout i jeho výrobce. Moderní drony mají tzv. geofencing, který dron nepustí do bezletových zón. Vlastní komplexní vyzkoušení systému prováděli zástupci fyzické ochrany elektrárny ve spolupráci s Leteckou službou Policie ČR. „Policie se podílí na ochraně elektrárny, může tedy s citlivými informacemi k bezpečnosti pracovat. Navíc disponuje odpovídajícími prostředky,“ poznamenal Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Temelín i Dukovany patří mezi nejpřísněji střežené objekty v České republice. Kolem obou elektráren jsou bezletové zóny. Mají tvar válce o poloměru dva kilometry a výšce 1,5 kilometru. Jsou chráněna Armádou ČR. Vedle toho jsou důležitá zařízení umístěna ve zodolněných budovách. Například temelínské reaktory je chráněn 1,2 metru tlustou železobetonovou schránkou.

ČEZ ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti investuje průměrně miliardu korun. Letos se například provede 129 akcí zaměřených na posílení bezpečnosti, efektivitu provozu a ochranu životního prostředí.

Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 8,1 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.