Vedle havarijního štábu a hasičů elektrárny se k cvičení připojili i krajští záchranáři a hasiči. Celkově se zapojila necelá stovka lidí. Podle energetiků je podobná situace velmi málo pravděpodobná, nicméně scénář jim umožnil procvičit především součinnost s vnějšími záchrannými složkami.

Krátce po třinácté hodině fiktivně padá do areálu velké dopravní letadlo. Nepoškozuje reaktor ani důležité bezpečnostní systémy. Temelínští hasiči jsou na místě do čtyř minut a zahajují zásah. Zaujímají speciální formaci. Od letadla si udržují odstup několik desítek metrů. Vlastní letadlo hasí speciální pěnou, která brání přístupu vzduchu a současně místo události ochlazuje. Pomocí dalších vozů ochlazují vodou okolní budovy. Až na pád letadla probíhá vše reálně. Místo dopravního letadla stříkají hasicí pěnu na autobus, který simuluje letadlo. Speciálně upravený autobus si elektrárna zapůjčila od Letiště České Budějovice. „Na místě jsme měli výškovou techniku, dva požární vozy a cisternu s vodou pro plošinu. Kvůli rozsahu požáru jsme si vyžádali posily od státních hasičů,“ uvedl Martin Novotný, velitel temelínských hasičů.

Českobudějovická (Suchovrbenská) jednotka do Temelína dorazila za 23 minut a o patnáct minut méně trval dojezd jednotky z Týna nad Vltavou. „Z Týna i Českých Budějovic jsme přivezli cisterny, které by poskytly dodatečné zásoby vody pro zásah. V obou cisternách jsme přivezli dohromady téměř 18 tisíc litrů vody v reálné situaci by cisteren bylo potřeba víc. Tady šlo o to, abychom procvičili komunikaci a dojezdové časy,“ uvedl plk. Jiří Pešek z Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ředitel územního odboru České Budějovice, do kterého zasahující jednotky spadají.

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (ZZS JčK) do cvičení zapojila pět výjezdových skupin včetně vozidla pro řešení následků mimořádných událostí a posádky vrtulníku Letecké záchranné služby JčK. „Na místě se nacházelo deset zraněných osob. Naším úkolem bylo provést jejich triage, tedy roztřídění pacientů, poskytnout všem odpovídající přednemocniční neodkladnou péči a podle závažnosti stavu rozhodnout o pořadí transportu do zdravotnických zařízení,“ konstatoval MUDr. Pavel Kočvara, zasahující lékař ZZS JčK.

Jako přínosné hodnotí cvičení vedoucí oddělení krizového řízení ZZS JčK Mgr. Petr Svoboda: „Pro nás bylo podstatné ověřit si možnosti vstupu a pohybu výjezdových skupin záchranné služby uvnitř střeženého prostoru Jaderné elektrárny Temelín pro případné řešení mimořádné události s větším počtem zraněných a s tím souviselo i vytipování vhodné přistávací plochy pro vrtulník Letecké záchranné služby uvnitř areálu.“

I když chráněná bezletová zóna kolem elektrárny pravděpodobnost podobné události velmi snižuje, energetici fiktivní událost využili především k aktivaci složek Integrovaného záchranného systému. A v tomto směru byli s výsledkem cvičení spokojeni. „Smyslem bylo prověřit součinnost zasahujících složek a prověřit jejich reálné dojezdové časy. Naše jednotky v jaderných elektrárnách jsou výborně personálně i technicky vybavené, nicméně v případě podobné události by byla podpora hasičů, ale i záchranky velmi důležitá. My bychom zasahovali do čtyř minut, vnější složky by nám daly podporu do dvaceti minut,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

V Temelíně šlo o letošní páté, z celkových šesti, cvičení. Energetici se přitom připravují na všechna možná rizika. Vedle radiačních, technologických nebo ekologických událostí je to například právě i eliminace požárů.

Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 10,3 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.

Informace z JE Temelín 22. 9. 2022

První i druhý blok jsou v provozu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.

Informace o parametrech na 1. bloku:

• blok je v provozu 
• výkon turbogenerátoru – 1098 MWe 
• výroba elektřiny od začátku roku: 5 473 395 MWh

Informace o parametrech na 2. bloku:

• blok je v provozu 
• výkon turbogenerátoru – 1099 MWe 
• výroba elektřiny od začátku roku: 5 492 658 MWh