K vyšší výrobě přispěly zejména větrné a vodní elektrárny, které procházejí v posledních letech modernizací vedoucí ke zvýšení efektivity výroby. Další růst by měla do budoucna zajistit výstavba nových ekologických elektráren o výkonu v tisících MW.

Vodní elektrárny těžily z přízně deštivého jara, nejvíce bezemisní elektřiny dodaly do sítě v březnu a dubnu. Celkově výroba ve vodních zdrojích ČEZ poskočila oproti loňskému prvnímu pololetí o 31 %. Dobré povětrnostní podmínky zvedly výrobu větrných elektráren o 18 %. Delší zima a slabší osvit zejména v 1. čtvrtletí naopak nesvědčil fotovoltaickým elektrárnám, které ztratily 13 %.

„Letošní rok je zatím z pohledu výroby v obnovitelných zdrojích příznivý. Na celkové účtování je ještě příliš brzy, jsme teprve v poločase. Co ale vidíme už teď, je potvrzení částečné schopnosti ekologických elektráren vzájemně vykrývat kolísání produkce jednotlivých typů zdrojů. Pokud zrovna nesvítí slunce, může místo toho foukat nebo pršet. Flexibilitu v soustavě tak nemusí zajišťovat jen baterie a přečerpávací elektrárny, ale z části i samotné obnovitelné zdroje navzájem. Do roku 2030 chceme vybudovat 6000 MW nových zelených elektráren. Česká energetická soustava potřebuje jak fotovoltaické elektrárny, které vyrábějí více v letních měsících, tak větrné elektrárny, které naopak více pomáhají pokrýt spotřebu v zimě,“ říká člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.

Při nastoupené transformaci české energetiky rychle roste i význam vodních elektráren, zejména kvůli jejich schopnosti za několik desítek vteřin reagovat na potřeby energetické soustavy. ČEZ proto pokračuje v největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky, při které byla za posledních 15 let při nákladech za cca 3,5 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.

„Výsledkem jsou zbrusu nová vodní soustrojí třeba na Lipně, Slapech a Kamýku nebo rostoucí úložná kapacita v našich přečerpávacích elektrárnách. Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba 3 výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o 5 %. Připravujeme tak naše hydroelektrárny i na suché roky, protože výrazně efektivnější modernizované elektrárny s kvalitní údržbou zvládnou vyrobit stejné množství čisté energie z menšího objemu vody,“ říká Robert Heczko, ředitel vodních elektráren ČEZ.

Obnovitelné zdroje provozované v rámci Skupiny ČEZ vyrábí bezemisní elektřinu už více než 100 let. Nejstarší je královéhradecká malá vodní elektrárna Hučák z roku 1910. Naopak nejčerstvější datum má v rodném listu plovoucí fotovoltaická elektrárna nacházející se na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice, kde energetici letos čtyřnásobně navýšili výkon.

Více informací o obnovitelných elektrárnách ČEZ najdete ZDE.

Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují vodní, sluneční a větrné elektrárny (ZDE).